Nyní už prý Jiří Welsch necítil takovou motivaci a především se chtěl v životě posunout dál. "Rozhodnutí jsem udělal kolem Vánoc. Od té doby jsem o tom nezapochyboval, i když se mě na to otec asi pětkrát ptal. Mělo to na mě pozitivní vliv, uvolnilo mě to. Poslední měsíce jsme si užíval basketbal víc než za poslední roky," prohlásil Welsch na dnešním setkání s novináři.
Rozhodnutí skončit v 38 letech podle něj mělo tři důvody. Prvním je ztráta motivace a druhým je sportovní útlum přicházející s věkem. "Nejhlavnější je ale silný pocit, který jsem měl už přes rok, že už se chci posunout dál. Strávil jsem většinu života na palubovkách a došel jsem k přesvědčení, že je třeba změna."
Hrál za ty momentálně nejlepší
S kariérou se loučí hráč, který se z Čechů zatím nejvíce zapsal v NBA. Kromě Milwaukee si zahrál i za Boston, Golden State a Cleveland, což jsou momentálně nejlepší týmy v soutěži. "Škoda, že jsme se o desetiletí minuli. To, co se podařilo vybudovat v Golden State, to před 14 lety nikdo neočekával," řekl Welsch.
"Bylo mnoho památných zápasů. Hned ten první, pak 24 bodů za Boston proti Golden State. Zápasy, kdy jsem hrál proti Lakers s Kobem Bryantem, Shaquillem O'Nealem, Karlem Malonem a Garym Paytonem a touhle sestavou. Tedy proti lidem, na které jsem jako malý koukal. A pak moment, kdy jsem se na palubovce potkal s Michaelem Jordanem," vzpomínal rodák z Holic.
Připustil, že kariéra v NBA na něj vytvořila zejména po návratu do Čech tlak, se kterým se musel vyrovnávat. "To, že se stanete hráčem NBA, je úžasné, ale přináší to i zodpovědnost, kterou jsem si připouštěl víc, než jsem měl. Snažil jsem se naplňovat očekávání ostatních, než abych se soustředil sám na sebe. Občas jsem s tím bojoval," uvedl.
Byly v tom i osobní problémy, skončily rozvodem
Návrat do Čech byl pro něj o to složitější, že se musel vyrovnávat i s osobními problémy, které vyvrcholily rozvodem s tehdejší manželkou Lindou. "Ale i jí patří díky za to, že mi byla oporou během let v zahraničí. A děkuji své současné partnerce Vendy, která mě před pěti lety vrátila do života. Její podpora je důvod, proč jsem vydržel hrát dosud. Máme dvě úžasné děti, celý zbytek života, na který se hrozně moc těším," prohlásil.
Děkoval i rodičům a bratru Petrovi, rovněž bývalému basketbalovému reprezentantovi, který mu byl vždy inspirací. Mrzí ho, že kvůli konci kariéry už nebude mít možnost zahrát si proti svému synovci Markovi, který by od nové sezony měl nastupovat za Svitavy.
"Byla to lákavá představa, ale je třeba uvolnit místo, aby mohl přijít další Welsch. Je zajímavé, jaká tu vznikla basketbalová dynastie Welschů," usmíval se ten nejslavnější z nich.
Co bude dál? Zatím není jasno
Kromě rodiny na něj měli největší vliv trenéři. "Otec, který mě přivedl k basketbalu, pan Procházka v Pardubicích, Michal Ježdík, Zmago Sagadin v Lublani, kterého jsem nesnášel, ale teď ho miluju, protože mi hrozně pomohl. Jim O'Brien v Bostonu, Sergio Scariolo, Aíto García Reneses, který mě i ve 29 letech dokázal naučit něco nového. A pak Neno Ginzburg, se kterým se od návratu potkávám neustále," vyjmenoval.
Zatím nemá jasno o své další roli, ale měl by se stát vyslancem NBA v Evropě. "S představiteli NBA jsem v intenzivnějším kontaktu a mají zájem mě zařadit do programu NBA ambasadorů. Já mám také zájem, ale nemohlo to být realizované, dokud jsem byl hráčem. Proces je nastartovaný a je jen otázkou času, kdy k tomu dojde," dodal s úsměvem Welsch.
