Antonín Novotný (1913), jehož mladší bratr Vladimír se proslavil jako kameraman oscarového snímku Obchod na korze, se stal výraznou tváří prvorepublikového československého filmu. V roce 1937 si ho podle portálu abczech.cz dokonce povšimli agenti americké společnosti Metro Goldwyn Mayer, kteří v Evropě hledali nové talenty.
Typ moderního milovníka
Pohledný, elegantní Antonín Novotný na plátně působil přátelsky, navíc uměl i zpívat. Vystupoval jako sympatický rošťák, ve vztahu k ženám vždy dokonale uhlazený gentleman. Divačky okouzloval lehce melancholickým pohledem. Ihned si ho oblíbily, zatímco muži mu tu a tam vytýkali lehce prkenné pohyby a mírně toporné grimasy. Nabídky na role milovníků, moderně založených praktických mužů, sportovců s vysokoškolským diplomem a celkově kladných hrdinů však jen pršely.
Na konkurz přišel v pyžamu
K filmu se dostal náhodou. V roce 1931 se oba bratři Novotní zúčastnili konkurzu do komparzu filmu Před maturitou. Antonín Novotný se měl dostavit v pyžamu. Donesl si obnošený a pomačkaný noční úbor, na kterém dokonce chyběl knoflík. Svou bezprostředností, nenuceností a komediálním talentem zaujal natolik, že získal roli Jana Šimona, jednoho ze dvou studentských hrdinů snímku. V pyžamu, které mu zajistilo vstup do filmových ateliérů, ve snímku skutečně i hrál, a to k velké nelibosti své matky Heleny.
Ukázalo se, že Antonín Novotný má pro herectví přirozený talent. Role mladého rebela, který chce utéct do světa, ale nakonec dá na radu svého profesora, mu zajistila úspěšný start kariéry filmového milovníka.
Cesta do Hollywoodu a zpět
O šest let později Antonín Novotný získal nabídku studijní stáže v Hollywoodu. Za oceánem strávil devět měsíců. Po celou dobu se usilovně věnoval studiu herectví. Americké poměry mu však nevyhovovaly. Nechtěl vše obětovat kariéře, a tak se vrátil domů. A rovnou zpět do studentských škamen v komedii Škola základ života. Tentokrát si zahrál obletovaného školního krasavce, septimána Jindru Benetku. Úspěšným milovníkem byl také v komedii Slávko nedej se! Ztvárnil moderního, sportovně založeného muže, magistra farmacie Karla Pavlovského, jenž se má oženit se starosvětskou putičkou Věrou Ferbasovou. Přísně vedená dívka z konzervativní rodiny na sobě zapracuje a při pohledu na neodolatelného Antonína Novotného se vrhne na plavání, šerm, lukostřelbu, kanoistiku i lehkou atletiku a podaří se jí získat srdce svého idolu.
Z Katakomb až na vrchol
O rok později měly premiéru Katakomby. Opět okouzlující Antonín Novotný zahrál chudého doktora Marka, jenž pracuje v podzemních prostorách pozemkového úřadu, ale dokáže využít příležitosti. Vyšvihne se do vyšších pater úřadu i společnosti, a navíc získá lásku Nasti, kterou ztvárnila Adina Mandlová. Snímek měl bombastický úspěch, ale filmová kariéra mladého oduševnělého muže se pomalu chýlila k závěru.
Hotel Modrá hvězda a nečekaný konec
Vyvrcholila v roce 1941 komedií Hotel Modrá hvězda. Antonín Novotný hrál chudého hudebního skladatele, tentokrát v triu s Ladislavem Peškem a Janem Pivcem. V tíživé atmosféře nacistické okupace film divákům umožnil alespoň na okamžik se odpoutat od děsivé reality.
Konec na vrcholu kariéry
Během deseti let natočil neuvěřitelných 24 snímků. Ztvárnil studenty, skladatele, úředníka, vynálezce, lékaře, lékárníka, šlechtice, letce, novináře, inženýry, obchodníka i trampa. Točil pod vedením slavných režisérů, hrál po boku největších hvězd své doby. Pro svou přátelskou a kamarádskou povahu byl i v konkurenčním prostředí filmových ateliérů oblíbený.
Jako vědec spolupracoval i s NASA
Zatímco herečtí kolegové Antonína Novotného volný čas věnovali zábavě a večírkům, ctižádostivý a přemýšlivý mladík studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Chemii mezi filmovými postavami opustil a zaměřil se na chemii jako vědu. V jeho úmyslu ho neodradili ani nacisté, kteří v roce 1939 zavřeli české vysoké školy. Po válce dostudoval, získal titul inženýra chemie, potom i doktorát a stal se uznávanou osobností v oboru.
Po srpnové okupaci roku 1968 Antonín Novotný zůstal v západním Německu. Spolupracoval s americkou agenturou NASA, zasloužil se o vývoj smaltových destiček, které se v raketoplánech používají dodnes.
Zemřel 23. dubna 2005 ve věku 92 let. Jako jen málokterý smrtelník dokázal v jednom životě naplnit dvě kariéry a v obou vystoupat až na vrchol.
Zdroje: svetzeny.cz, abczech.cz, kultura.cz, csfd.cz
KAM DÁL: Tajemství Jeana Gabina: V nejsmutnějších očích francouzského filmu se odrážely vzpomínky na válku.