Čekání na smrt. Tak by se daly krátce charakterizovat poslední dny Bronislava Poloczka na tomto světě. Zcela se izoloval od svého okolí. Smrt milované ženy pro něj znamenala neskutečnou ránu, kterou nehodlal zalepit. V jednom ze svých posledních rozhovorů pro deník Aha se zmínil: „Od té doby, co mi zemřela manželka, mě už nic nezajímá. Už nechci ani hrát. Nic už neplánuju. Čekám jen na smrt. Jsem starej.“
Smutný konec populárního herce přišel po dlouhodobé nemoci v roce 2012. Zemřel 16. března poté, co byl převezen do nemocnice se srdeční příhodou. Svou smrt si už jednou dokonce vyzkoušel, protože si podle scenáristů seriálu Ulice výslovně přál, aby jeho postavu poslali na onen svět.
Z podstaty protivný člověk
Bronislav Poloczek byl český divadelní a filmový herec, který, jak už jméno napovídá, pocházel z Polska. Jeho otec pracoval jako lesník. Vzdělával se v polské škole v Horní Suché, později dokonce dojížděl na polské gymnázium do Orlové.
Už v roce 1956 byl členem divadelní scény Těšínského divadla. S českou divadelní scénou je spojen hlavně díky tomu, že absolvoval JAMU v roce 1961. Prošel několika městskými divadly a postupně sbíral i filmové role. Muž, známý jako cholerik a z podstaty protivný člověk, si nijak nezpříjemnil ani své poslední dny na tomto světě. Odcházel tak, jak si ho většina jeho známých a kolegů pamatuje – naštvaný na vše.
Špatná pověst
Vrcholem jeho kariéry bylo pravděpodobně angažmá v Národní divadle. Od té chvíle se pravidelně objevoval i ve filmech a seriálech. Objevil se ve filmu Věry Chytilové Kalamita či v legendárních Černých baronech. Už od pohledu byl Bronislav Poloczek předurčen k rolím nepříjemných, hurónských protivů.
Roli jako ušitou na míru získal v seriálu Hospoda, kde jako štamgast v podstatě hrál sám sebe. Jednou z jeho posledních televizních postav byl pan Nykl v seriálu Ulice. Herečtí kolegové se na jeho adresu často vyjadřovali s tím, že byl cholerický a protivný.
Režisér Václav Vorlíček se o něm rozpovídal v souvislosti s těžkou životní etapou, kterou prožíval po smrti své ženy. „Stal se poté nabručeným samotářem, ale všichni jsme to samozřejmě respektovali. I tak jsem ho měl rád a docela často ho obsazoval,“ sdělil slavný český režisér, který už také není mezi živými. Právě v jeho filmu Saxana a Lexikon kouzel se Poloczek objevil naposledy, a to v roli pana Viga. Nestihl už ale namluvit hlas, tak mu ho propůjčil Oldřich Vlach. Buď jak buď, Poloczek patřil mezi poslední herecké bardy. Jeho role zůstanou nesmrtelné.
Zdroje: blesk.cz, AHA, csfd.cz
KAM DÁL: Je-li s námi Bůh, kdo je proti nám? Josef Kemr jasně naznačil komunistům, co si o nich myslí.
