Stát se filmovým hercem nebo herečkou je snem mnoha teenagerů. Jen několika se ovšem splní. Antonín Novotný ani hercem být nechtěl, pouze jako osmnáctiletý doprovodil svého mladšího bratra Vladimíra na konkurz komparzistů filmu Před maturitou (1932).
Náhoda tomu však chtěla, že nakonec on získal titulní roli tohoto filmu – studenta Jana Šimona, která odstartovala jeho filmovou kariéru. Jeho bratr Vladimír si pak ve filmu střihl malou roli jednoho ze studentů a později se stal významných kameramanem trikových filmů.
Z komparzu přímo do hlavní role
Antonín Novotný se narodil v roce 1913 v Táboře do rodiny obchodníka se střižním zbožím. Na počátku 30. let se Novotní přestěhovali do Prahy, kde Antonín pokračoval ve studiu na gymnáziu. Hlavní město přineslo do jeho života nové možnosti.
Využil příležitosti na drobný přivýdělek účinkováním ve filmovém komparzu, které ho vyšvihlo mezi filmové hvězdy tehdejší doby. Jeho herectví se vyznačovalo především uhlazeným zjevem, příjemným a milým hlasem a také velmi často zasněným a melancholickým pohledem. Která filmová fanynka by si ho neoblíbila?
Jeden film za druhým
Na kontě Antonína Novotného každým rokem přibývalo stále více filmů, až se nakonec jejich počet zastavil na čísle 24. V sedmi z nich dokonce zpíval. Hrál po boku významných filmových herců – Jaroslava Marvana, Otomara Korbeláře, Oldřicha Nového, Theodora Pištěka, i hereček – Věry Ferbasové, Nataši Gollové, Adiny Mandlové, Jiřiny Šejbalové nebo Růženy Naskové či Hany Vítové.
Působení v Hollywoodu
Mezi Novotného nejznámější filmy patří už jmenovaný Před maturitou (1932), Záhada modrého pokoje (1933), Tři vejce do skla (1937), Katakomby (1940), Příklady táhnou (1939), Ulice zpívá (1939) nebo Škola základ života (1938). V roce 1937 hledala americká společnost Metro Goldwyn Mayer v Evropě nové tváře do svých filmů a Antonína Novotného si vybrala. V Hollywoodu pobyl devět měsíců, během nichž zjistil, že tamní život i způsob práce není pro něho. Vadilo mu přehnané podřizování i ne právě přátelští kolegové.
Nakonec se tedy Antonín Novotný vrátil zpátky do Prahy a zahrál si ještě v několika filmech. I když měl ve filmové branži dobře nakročeno, svoje účinkování ve filmech nebral příliš vážně. Mnohem hlubší zájem měl o chemii, kterou souběžně s filmováním začal po maturitě na gymnáziu studovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Svou plodnou a úspěšnou filmovou kariéru dobrovolně ukončil v roce 1942, jeho posledním natočeným filmem byl Hotel modrá hvězda (1941).
Od herectví k chemii
K herectví se Antonín Novotný nevrátil ani po skončení druhé světové války. Dokončil studie chemie a získal titul inženýra a posléze Dr. Technických věd. Chvíli působil na ČVUT jako asistent a do roku 1948 podnikal v chemickém průmyslu. Jeho specializací byly především smalty. Založil výzkumný ústav v Komárově, kde v letech 1948 až 1958 pracoval i jako jeho ředitel. Působil i jako odborný poradce ve strojírnách v Chotěboři, externí pedagog na tamním gymnáziu a odborník v podniku Smalt v Praze. V roce 1968 byl vyslaný na studijní pobyt do továrny v západoněmeckém Coburgu.
Události, jež se v Československu odehrály 21. srpna 1968, ho velmi zklamaly, takže se rozhodl v Coburgu usadit natrvalo. Díky tomu získal možnost spolupracovat s americkou NASA v oblasti smaltových izolačních destiček, jež se dodnes používají na raketoplánech, který chrání při průletu atmosférou před přehřátím. Technologie, objevy i vynálezy, jejichž autorem je Antonín Novotný, jsou stále uznávané.
Antonín Novotný, který prožil plodný život filmového herce a výzkumníka, zemřel v 2005 v Německu. Jeho posledním přáním bylo spočinout v rodné zemi, což se mu také splnilo.
