Poprvé byla jaderná bomba ztracena již v roce 1950. Americký bombardér se na cestě z Aljašky do Texasu dostal do potíží. Požár a ztráta výkonu. Bylo třeba letoun odlehčit, piloti proto odhodili jadernou bombu o síle 30 kilotun do Tichého oceánu. Uranové jádro nebylo desítky let nalezeno. Takové ztrátě jaderné zbraně se v americké armádě říká „zlomený šíp“.
Bombardér B-47 zmizel beze stop
Tato nehoda nebyla zdaleka jediná. Již o šest let později se beze stopy ztratil americký bombardér B 47. Na cestě z Floridy do oblasti Středozemního moře tak zmizela nejen jeho posádka, ale i jaderná bomba o síle 3,4 megatuny, tedy s účinkem řádově vyšším, než byla atomová bomba použitá nad Hirošimou. Ani tento jaderný náklad nebyl nikdy nalezen a odpočívá někde na dně moře. O dalších pět let později se zřítil bombardér B-52 přímo na území Spojených států – v Severní Karolíně. Ačkoliv bylo místo nehody známé, dvě atomové nálože se nenašly, jedna se utopila v přilehlých bažinách. Z fragmentů trosek bylo však patrné, že bomby přišly o některé ze čtyř pojistek, které mají při neplánovaném nárazu zabránit jaderné reakci. Vláda Spojených států musela proto přilehlé území odkoupit a udělat z něj zakázanou zónu.
Další jaderná bomba u Japonska
Nebyly to jen letecké nehody, při nichž Američané přišly o své „šípy“. Kontroverzní ztráta jaderné hlavice se stala na lodi Ticonderoga. Při přípravě usazení bomby do letadla se uvolnila z muničního výtahu a prostě „sjela“ do moře. Celý incident se odehrál ve výsostných vodách Japonska. Nebylo divu, že i tento incident armáda tajila. Ostatně během studené války se o těchto nehodách příliš nemluvilo. Jedině v těch případech, kdy se věc nedala utajit. Příkladem může být nouzový odhoz čtyř vodíkových pum z paluby bombardéru B-52 nedaleko Grónska v roce 1968. Tehdy došlo k explozi konvenční výbušniny v jedné z bomb. K jaderné reakci sice nedošlo, ale plášť bomby byl porušen a došlo k rozsáhlé kontaminaci okolí. Přesné místo těchto nehod se z bezpečnostních důvodů příliš nezveřejňuje, přeci jen tam někde ty bomby stále jsou.
Rusko je tajemnější než hrad v Karpatech
Nehody, při nichž došlo ke ztrátě jaderných bomb nebo hlavic u Američanů a jejich spojenců, byly vždy pečlivě tajeny, až časem se o těchto nehodách začalo hovořit. Odhaduje se, že celkem bylo od druhé světové války takto ztraceno asi padesát podobných „šípů“. Jedenáct jich patrně nebylo doposud nalezeno. Co ale nevíme vůbec, je, kolik takových hlavic se ztratilo nebo zatoulalo v Sovětském svazu či později v Rusku. Například víme, že se ve vodách nedaleko Bermudského trojúhelníku potopila sovětská ponorka K-219 se šestnácti jadernými hlavicemi. Byla nalezena o dva roky později, avšak sila po střelách byla již před tím násilně otevřena a rakety i s hlavicemi byly pryč. Rusko oficiálně žádnou ztrátu jaderné hlavice nikdy nepřiznalo. A tak nezbývá, než se zabývat pouhými spekulacemi. Například o tom, že se v Rusku ztratilo asi 100 kufříkových jaderných bomb či čtyřicet hlavic. Ať jsou to však ty ruské, nebo americké, je zřejmé, že podobné ztracené jaderné zbraně po světě jsou. A jsou tak stálým nebezpečím pro své okolí.
Zdroje: securitymagazin.cz, armyweb.cz
KAM DÁL: Vytvořil atomovou bombu. Podezřívali ho ze špionáže.
