/Recenze/ Dokumentaristka Helena Třeštíková je obecně známá hlavně díky svým časosběrným snímkům. Metodu, kterou si osvojila již od začátku kariéry, aplikovala ve formě populárního cyklu Manželské etudy, ke kterým připojila dovětky po 25 letech.
Největší uznání však sklidila za dokumentární film René, který byl oceněn European Film Awards za nejlepší dokument. Prestižní cena srovnatelná s americkým Oskarem přesně zhodnotila vrchol díla Heleny Třeštíkové. Žádný jiný dokument z její tvorby nedosahuje takových kvalit jako portrét člověka, která osciluje mezi vězením a svobodou.
Lehce atypický se tak v její časosběrné tvorbě jeví snímek Zkáza krásou, který nebuduje ve svých zavedených kolejích, ale na základně výjimečného setkání s herečkou s neuvěřitelným osudem.
U Hitlera v ložnici
Příběh slavné herečky Lídy Baarové je veřejným majetkem. Její krása a talent katapultovaly její kariéru do nejvyšších pater společnosti. Nejdříve se stala hvězdou v Československu a později její tvář okouzlovala také německé publikum. Nejpeprnější kapitolou se tak bezesporu v osudu úspěšné herečky stává fakt, že se zapletla do milostného poměru s druhým mužem Třetí říše Josephem Goebbelsem.
Když k tomu připojíme její historku o tom, jak Baarové sděluje Adolf Hitler, že její fotografii má na stolku u postele, je jasné, že se česká herečka dostala do opravdu specifické společnosti. Kostra dokumentu Heleny Třeštíkové je postavena na unikátním svědectví samotné Baarové, která s cigaretou v ústech a pod vlivem dovezené becherovky vzpomíná na svoje vrcholy a pády.
Bez konfrontace
Zde také přichází hlavní úskalí snímku, protože neexistuje konfrontace, a tím i odpovědi na otázky spojené s tím, že Lída Baarová byla v podstatě úspěšnou kolaborantkou. Příběh naznačuje psychologii, ale utápí se v zjednodušeném konstatování, že Lída Baarová je vlastně jenom oběť svojí krásy, což byla bezpochyby z velké části pravda.
Helena Třeštíková však měla příležitost jít mnohem dál a třeba i odhalit, zda za kroky slavné herečky není vypočítavost a bezpáteřní charakter. Místo toho hledíme do tváře zvadlé opilé květiny, které opadávají lístky v podobě archivních materiálů. Mladá tvář v kontrastu se stářím odráží smutný úděl pomíjivé krásy. Morální rozměr díla však neočekávejte.
Lítost?
Osud Lídy Baarové zcela jistě není černobílý. Pro nás jako soudce z davu se mohou některé okolnosti zdát zavrženíhodné, ale jen málokdo může s čistým svědomím tvrdit, že by odolal svodům úspěchu, který ji zavedl až do ložnice jedné z největších zrůd 20. století.
Láska ke Goebbelsovi zřejmě byla opravdová a nálepku kolaborantky lze díky této aféře slepit jen těžko. Zároveň je však nutné dodat, že zarputilost a odhodlání být úspěšná za každou cenu z ní nečiní oběť bez viny.
Dokumentární film Zkáza krásou profesionálně mapuje její kariéru a záběry Lídy Baarové na sklonku života natočené v zahraničním exilu jsou opravdu unikátní. Z její tváře je totiž možné vyčíst mnohem víc než z jejích slov. Pokud tedy hledáte nadstandardní filmový zážitek, jistě neuděláte chybu, když se ve stopáži 91 minut pustíte do analýzy jedné z nejkontroverznějších postav světové kinematografie.
KAM DÁL: Bez vlasovců by Pražské povstání probíhalo jinak. Protibolševická armáda přišla do Prahy v noci z 5. na 6. května
