Už Napoleon uvažoval o demolici Paříže. Na konci druhé světové války ji pro změnu chtěl vidět v plamenech Adolf Hitler. Nedočkal se toho díky vzpouře jinak věrného a poslušného důstojníka.
Když nacistické Německo postupně přicházelo o své válečné kořisti, vydal již kompletně šílený Hitler zvrácený rozkaz. Okupovaná města se musí bránit za každou cenu, a když už je jejich obrana nemožná, je nutné je srovnat se zemí. Paříž nebyla výjimkou. Nacistický generál Dietrich von Choltitz se však rozkazu vzepřel, a vysloužil si tak přezdívku „zachránce Paříže“.
Proč už nehoří Paříž?
Generál, který sloužil v bitvě u Kurska, Adolfa Hitlera překvapil, rozzuřil a – podle jeho myšlení – hlavně zradil. Když spojenecká vojska klepala na dveře, podminovaná Paříž čekala na masivní demolici.
Vůdce se nemohl smířit s tím, že by nechal svému nepříteli město v původní podobě, a tak se rozhodl ikonické stavby jednoho z nejkrásnějších měst na světě definitivně odstranit. Že se nejedná o lacinou výhrůžku, bylo jasné z toho, že Notre-Dame, ale také Eiffelova věž byly kompletně osázené výbušninami.
Generál Dietrich von Choltitz si po svém krátkém úřadování ve funkci gubernátora Paříže uvědomil hned několik podstatných věcí. Paříž je nádherné a okouzlující město, vývoj války nahrává definitivní prohře nacistického Německa a rozkazy Adolfa Hitlera už jsou zcela mimo zdravý rozum.
Podstoupil tak riziko, kvůli kterému vystavil sebe a celou svoji rodinu hrozbě smrti. Odmítl uposlechnout rozkaz z Berlína a Adolf Hitler v údajném telefonickém rozhovoru na generála řval: „Proč už nehoří Paříž?“ Co mu Choltitz odpověděl, není známo. Hitlerovo přání však nebylo vyslyšeno. Kdyby se tak stalo, Paříž by pravděpodobně opravdu lehla popelem.
Já se vzdávám
Nabízí se možnost hledat v tomto odvážném příběhu vzdorného generála romantiku a odvahu, anebo naopak čistý kalkul. Nejpravděpodobnější variantou je, že generál Dietrich von Choltitz se nechtěl do dějin zapsat jako ten, kdo zlikvidoval poklady evropské kultury. Zároveň pravděpodobně tušil, jaké šance má nacistické Německo v boji se spojenci. O tom také vypovídá fakt, že se 25. srpna 1944 vzdal jednotkám Svobodných Francouzů – a spolu s ním 17 tisíc vojáků.
Generál si tak vysloužil přezdívku „zachránce Paříže“. Je však potřeba dodat, že se nejednalo o žádného svatouška. Během svého zajetí v anglickém Trent Parku se do odposlechu prořekl, jak vedl popravy několika desítek Židů ve východní Evropě.
V kontextu šíleného nacistického běsnění a smyslu zbavených rozkazů Adolfa Hitlera je však zázrak, že se Paříž dochovala se všemi svými ikonickými památkami. Kdyby se Dietrich von Choltitz rozkazy řídil, asi by Pařížané viděli poněkud apokalyptičtější obrázek milovaného města, než je k vidění dnes.
Zdroj: thetimes.com, valka.cz
KAM DÁL: Komunistické vymývání mozků: Filmy z 50. let, které stále straší ze spaní.
