O youtuberech se vydávají knihy, točí filmy, o youtuberech se píše v novinách. Je to zajisté zajímavý fenomén, který pohltil zprvu mediální prostor a poté se začal šířit i do prostoru veřejného. A protože točit videa o vstávání, o hraní her či o návštěvě kadeřníka je nejednomu youtuberovi málo, takzvané vlogy, tedy video příspěvky, se začínají roztahovat i do sfér, jež byly dosud vyhrazeny odborníkům. Jednou z těchto sfér je i literární kritika a recenzování knih. (O fenoménu youtube se více dočtete zde.)
Boj o čtenáře?
Youtuberů, kteří se knihám věnují, je i na poměry malého českého youtube rybníčku hodně. Samozřejmě že tomu odpovídá i kvalita mnoha videí. Lépe řečeno, většiny videí. Jinak řečeno, najít na českém youtube člověka, který by dokázal v deseti minutách povědět o knize něco víc než shrnutí syžetu a subjektivní dojmy z četby, je v podstatě nemožné. Přestože se pár youtuberů snaží o erudovaný ponor do knihy, jejich snaha většinou končí směšně, ba žalostně. A nutno dodat, že sledovanost takových vlogerů je mnohonásobně nižší než těch, jejichž recenze jsou nastokrát sestříhané, doprovázené podmanivou hudbou a začínají i končí u dojmů z četby, odvyprávění příběhu a citování peprných pasáží.
Je samozřejmé, že tento fenomén může být trnem v oku těm, kteří dělají literární kritiku nejen pečlivě, ale především fundovaně. A jejichž články zasáhnou maximálně pár stovek čtenářů, většinou podobně orientovaných.
Je však otázka, zda je fakt, že se youtubeři zaměřili na literaturu, nutně špatný. Asi by byl ve chvíli, kdy by youtubeři erudovanou literární kritiku nahradili. Jenomže, ruku na srdce, snad nikdo si nemyslí, že se něco takového děje. Dá se spíš mluvit o dvou oddělených komunitách, přičemž jedna využívá intelektuální přitažlivosti té druhé a snaží se hrát si na ni.
Ale pouze hrát, nic jiného. Asi nikdo, kdo o literatuře něco ví, by nemohl pokládat youtubery za skutečné kritiky a jejich videa za relevantní příspěvky do literárního prostoru. Youtubeři se pohybují mezi svými. Přičemž většina z jejich fanoušků by asi stěží kdy sáhla po odborném literárně-kritickém textu. A že se někteří vlogeři pokládají za literární kritiky, ještě neznamená, že jimi skutečně jsou. A že si několik tisícovek diváků pustí desetiminutové video o knize, přece není nijak na škodu.
Mácha chybující
Na českém youtube jsou samozřejmě videa o knihách, která jsou notně bizarní. Jako jeden z nejúsměvnějších pokusů o literární příspěvek můžeme jmenovat video Luboše Pandy, který se rozhodl sdělit světu své dojmy z četby Máje. Jeho video se přešlapy a momenty, kdy divák neví, má-li se smát, nebo brečet, jen hemží. Panda například považuje Máchovu lyrickoepickou skladbu za sbírku, myslí si, že bez lyrických příkras by byla báseň zajímavější, a uvažuje, zda je chyba Máchy, nebo češtiny, že se Máj špatně čte. Jeho video je krásným dokladem zmaru, který vznikne, snaží-li se člověk bez jakýchkoli základů odborně mluvit o něčem, co nezná.
Naštěstí je jeho příspěvek spíše výjimkou. Jinak jsou čeští youtubeři a české youtuberky znalí svých dovedností a nemají-li ke knize co říct po odborné stránce, končí u obsahu a zážitků. Což bývá někdy i docela zajímavé. Za takové přispěvatele lze například považovat youtubera, jenž si říká Čtenář Jarda, nebo youtuberku, jejíž kanál Svět podle Katky má přes dvě stě tisíc odběratelů, a to nejspíš i proto, že knižní videa tvoří pouze část jeho obsahu.
Příspěvky těchto youtuberů mohou být zábavné, ale ne pouze ve smyslu, že se divák baví jejich neznalostí. A třeba videa odběratele přesvědčí, aby nějakou knihu skutečně otevřeli.
