Ve třetím díle se zaměříme na nejvhodnější knihy pro náročné čtenáře. V předchozích dílech jsme vám poskytli tipy na knihy pro oddechové čtenáře (čtěte zde) a na knihy pro děti (čtěte zde).
Gergel Péterfy: Vycpaný barbar
Gergel Péterfy patří mezi nejvýznamnější současné maďarské spisovatele. Vycpaný barbar je sice jeho osmým románem, ale první knihou, která je přeložena do češtiny. Příběhy dvou postav – básníka a svobodného zednáře Ference Kazinczyho a údajného afrického prince Angela Solimana, jež jsou zdánlivě nesourodé, jsou sledovány ex post ženskou vypravěčkou jménem Sofie a směřují k finálnímu protnutí.
Kniha je strhující jak těmito příběhy, tak svým stylem, v němž se mísí mnohé jazykové a diskurzivní vrstvy, které jsou na první pohled neslučitelné. S touto knihou se nemůžete minout úspěchem u svých blízkých, kteří touží najít při četbě příslovečný přesah. Protože Vycpaný barbar a jeho témata jim budou ležet v hlavě ještě dlouhý čas po dočtení.
Kazuo Ishiguro: Pohřbený obr
O Pohřbeném obru už jsme jednou psali (recenzi si přečtěte zde), každopádně nelze poslední román čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu nezmínit i zde. A nejen proto, že Nobelova cena je do jisté míry zárukou kvality. Kazuo Ishiguro je mistrným vypravěčem s citem pro jazyk a v Pohřbeném obrovi to naplno dokazuje.
Tomu slouží i povedený český překlad. Navíc tuto knihu můžete darovat i čtenářům, kteří preferují žánrovou literaturu, jelikož Pohřbený obr je vystavěn jako fantasy román z poartušovské Anglie. Román je jedním z prvních titulů z prestižní edice nakladatelství Argo AAA, který vychází v nové vizuální podobě. I ta je skvělá.
Světlana Alexijevičová: Modlitba za Černobyl
A máme tu další nobelistku. Tentokrát běloruskou Světlanu Alexijevičovou, jež byla nejprestižnější literární cenou vyznamenána v roce 2015. Alexijevičová se celosvětově proslavila svými romány, překračujícími hranici dokumentu. Modlitba za Černobyl je složena z výpovědi lidí, kteří zažili tragédii v Černobylu v roce 1986, případně jsou nějak poznamenáni jejími následky.
Kniha zde sice už jednou vyšla (v roce 2002), ale současná podoba z nakladatelství Pistorius & Olšanská prošlo značnými doplněními a úpravami. Navíc projelo vydání z roku 2002 českým trhem takřka bez povšimnutí. A je to škoda. Protože Modlitba za Černobyl je zajímavá nejen svou výpovědní hodnotou, nýbrž i tím, že se nám takřka před očima přetváří románový žánr. Fikce, jež pracuje s dokumentárností, je v současnosti literárním fenoménem. Podstatnou měrou se o to zasloužila právě Alexijevičová. Už se těšíme, až vyjde další kniha. Nakladatelství Pistorius & Olšanská plánuje vydat debut této běloruské spisovatelky Válka nemá ženskou tvář v prvních měsících příštího roku.
Erik Gilk (ed.): Tobě zahynouti nedám
O tom, že českou šoa prózu nepsali pouze Lustig nebo Fuks, se mohou přesvědčit čtenáři povídkové antologie Tobě zahynouti nedám. Kniha je členěna do tří částí – Předtím, Tam a Potom (myšlena je pozice centrálních postav vůči koncentračním táborům).
Povídky tvoří zajímavý a kompaktní průřez dosud nepublikovanou povídkovou šoa tvorbou z per spisovatelů známých i neznámých. Koho by náhodou nezaujal obsah, může se na knihu pouze dívat – její grafické zpracování se totiž opravdu povedlo!
Édouard Léve: Deník
Konceptualista Édouard Léve je jednou z nejzajímavějších postav francouzské literatury druhé půle 20. století. Jeho druhá kniha Deník je v podstatě změtí novinových článků někdy z přelomu milénia. Články jsou však zbaveny veškerých konkrétností – dat, jmen, a především všech struktur typických pro noviny.
Články o genocidách se tak ocitají vedle inzerátů, oznámení o vraždách vedle prohlášení známých sportovců. Zajímavě pojatá výstavba textu čtenáře strhne, pohltí, uchvátí, ale také jím pořádně zatřese.
