Bronzový poklad ukryli Keltové ve 4. století před naším letopočtem do skalní trhliny do hloubky kolem 6 metrů. V průběhu dalších století kotel plný cenností přikryla vrstva bahna a pravděpodobně by tak také zůstal, kdyby nedošlo k nehodě v nedalekém dole Döllinger, když se dělníci omylem napojili na tamní termální prameny.
Kromě dalších nastal problém i s duchcovským Obřím pramenem. Následné průzkumné práce pak odhalily mnohem víc, než mohl kdokoliv čekat. Rok nálezu, tedy 1882, se tak natrvalo zapsal nejen do kroniky Lahoště u Duchcova, ale také archeologie nejen v naší republice.
Chtěli si naklonit bohy
Jak se poklad do skalní trhliny dostal? Podle archeologů se tak stalo při rituálním obřadu, kterým si staří Keltové chtěli naklonit bohy. Co se tehdy dělo, jaký měli problém nebo čeho chtěli dosáhnout, zůstane patrně utajeno. Jisté ale je, že nejde o šperky nové, ale před uložením do kotle a do skály byly běžně nošené.
Stejně tak nádoba, v níž dlouhá staletí odpočívaly a čekaly na svoje slavné objevení, byla používána - dokonce natolik, že musela být vyspravena.
Logické místo
Místo uložení pokladu není pro archeology žádnou velkou neznámou a vidí v jeho výběru logiku. Staří Keltové totiž uctívali bohy často právě u pramenů. Voda, dokonce teplé prameny, jejichž léčivost pravděpodobně chápali, stejně jako okolní lesy pro ně tedy byly doslova dokonalým místem pro takový rituál.
Duchcovská spona
Poklad je významný z mnoha pochopitelných důvodů, ale jeden přece jen ty ostatní převyšuje. Nalezené spony byly všechny téměř stejné, jako by šlo doslova o “sériovou výrobu”. Archeologové jim dali název Duchcovská spona a tak jsou tyto drobné poklady známé dodnes.
Nový výzkum - nové informace i otázky
Co se stalo s Duchcovským pokladem? Samozřejmě byl předán muzeu a dodnes můžeme jeho největší část vidět přímo v Teplicích, tedy nejblíže místu nálezu. Dále si z něj ale svůj díl “ukousla” i další muzea nejen u nás, ale i za hranicemi. Část pokladu, uložená v teplickém muzeu, nedávno posloužila k dalšímu zkoumání a přinesla zajímavější informace, než kdo mohl čekat.
Materiál z různých míst Evropy
O výsledcích zkoumání hovořila pro Český rozhlas vedoucí výzkumného týmu Alžběta Danielisová. Prozradila, že bronz, ze kterého byly šperky vyrobeny, pocházel z různých míst, a to třeba až ze Švýcarska, z Německa i z území naší republiky. To neuvěřitelnému nálezu jen dodává na zajímavosti a důležitosti. Nové zjištění ale vyvolává také mnoho dalších otázek, na které budou archeologové hledat odpovědi.
Zdroj: Český rozhlas, wikipedie
KAM DÁL: Tragická mobilizace. Československo bylo připraveno k boji. Měli jsme proti Německu nějakou šanci?
