Naryškin v časopise Istorik v rozhovoru o století ruské špionáže vyjmenoval "několik nejznámějších jmen" špehů v carských službách. „Byl to první předseda Imperátorské ruské historické společnosti kníže Pjotr Vjazemskij, chemik Dmitrij Mendělejev, zeměpisec a badatel Nikolaj Prževalskij a samozřejmě literát a diplomat Alexandr Gribojedov. Všichni - někdo více, někdo méně - se věnovali vyzvědačství, politické a vojenské rozvědce,“ prohlásil šéf SVR. "Vědecko-technickou špionáží" se podle něj zabývali už členové poselstva cara Petra I. při cestě do Evropy na konci 17. století.
Delikátní záležitosti? Možná ano
Newsru.com připomněl, že v 90. letech vyšly šestidílné dějiny ruské rozvědky od "kolektivu veteránů a stávajících pracovníků SVR se zkušenostmi z operací v cizině". Jedna z kapitol byla o Mendělejevově stopě v dějinách rozvědky: chemik podle autorů během cesty do Ameriky a Francie získal tajné údaje o americkém kerosinu a bezdýmném střelném prachu.
Vzápětí ale tato tvrzení podrobil kritice ředitel Mendělejevova muzea Dmitrij Sergejev, sám doktor chemických věd. V časopise Ruské akademie věd poukázal na neexistenci sebemenších důkazů o údajném Mendělejevově vyzvědačství v Americe, vědec podle něj využíval pouze oficiální zdroje a údaje poskytnuté americkými naftaři. SVR si podle něj sepsala své dějiny v "uměleckém žánru".
Historik nevyloučil, že s Mendělejevovou cestou mohly souviset i nějaké "delikátní záležitosti". Pokyny ohledně cesty, které se dochovaly v archivu válečného námořnictva, totiž zmiňují i "důvěrné dopisy" pro vyslance a agenty v Paříži, Berlíně a Londýně, byť sama cesta má být oficiálně "čistě vědeckou".
KAM DÁL: Martin Kupka: Stát peníze na opravy krajských silnic má, ale není schopen je spravedlivě rozdělovat.
