Pražské malostranské tržiště bylo v desátém století a zvláště krátce před jeho koncem vyhlášeným po celé Evropě. Ke koupi tady bylo téměř všechno od běžných předmětů denní potřeby přes potraviny, ale i vzácné koření. Jedno bychom ale uprostřed Evropy přece jen nečekali, a to obchod s „bílým masem“, tedy s lidmi, lépe řečeno s bytostmi bez jakýchkoliv lidských práv, tedy s otroky. A byl to obchod, který doslova kvetl. Vždyť Praha ležela na spojnici mezi Východem a Západem, a tak její umístění dovolovalo mnohé. Bohužel ne vždy jen to dobré.
Zboží jako každé jiné
Kteří lidé se tehdy stávali docela obyčejným zbožím s vlastní cenovkou a osudem, který si sami nemohli vybrat? Převážně šlo o válečné kořisti z dobytých území. A protože byli Přemyslovci v bojích úspěšní, bylo dost i otroků. Nemůžeme si tedy představovat po vzoru amerických filmů trhy převážně s africkými domorodci (což by samozřejmě nebylo o nic lepší), ale s lidmi mnohdy stejné kultury, jako byli kupující, ačkoliv církev zakazovala prodej křesťanů. A už tehdy se jako šikovní obchodníci ukázali Židé, kteří podle historických pramenů tyto trhy z většiny ovládali.
Muž za tři tisíce slepic, žena za dvojnásobek
Jací otroci šli tehdy „na dračku“? Samozřejmě hlavně ti mladí, ať už muži, kteří mohli odvést hodně práce pro svého nového majitele, nebo i ženy, které mnohdy kromě dřiny na cizím čekala i mnohem krušnější a ponižující část jejich těžkého osudu. Takového statného mladého otroka si mohl bohatý člověk koupit za 300 denárů, otrokyni pak i za dvojnásobek, což ale i přesto bylo v té době oproti jiným evropským trhům velmi málo. Jen pro srovnání je zajímavá představa, že jeden mužský otrok by se dal co do ceny vyvážit třemi tisíci slepicemi. Snad i proto byl právě pražský trh s lidmi tak vyhlášený a poměrně značná část tohoto výdělku přispívala do panovnické pokladny prvních Přemyslovců.
Nakupoval i sám svatý Václav
Otroky si nekupovali pouze bohatí měšťané, ale mezi zájemci o toto zboží býval i samotný později svatořečený panovník Václav. Jeho zájem na investici do otroků si historické prameny vykládají různě – jedni trvají na tom, že šlo o snahu vykoupit alespoň některé z nešťastníků z otroctví, další ale pochybují o tak ryze bohulibém záměru a tvrdí, že i Václav tyto lidi využíval pro svůj prospěch. Na tržišti bychom ale v roli kupujících mnohdy viděli Araby, pro které byli Evropané ceněným zbožím. Ostatně poměrně podrobnou zprávu o pražském obchodu s otroky podal právě arabsky mluvící židovský diplomat Ibrahim ibn Jákúb.
Můžeme tedy mít o dávné Praze ještě nějaké iluze? Asi těžko, i když je potřeba si uvědomit, jak se měnil svět a jaké v té době byly podmínky a zvyky v celém světě. Jistě - nic z toho neomlouvá obchod s lidmi. Mohli bychom si jen přát, aby se dnes už nic podobného nedělo. I to je ale zatím jen velké přání…
Zdroj: sciencemag, en.wikipedia, scienceworld, english radio
KAM DÁL: Proč Putina někdo nezabije? Hledá se ruský plukovník Stauffenberg
