Srpen 1939: Dohoda dvou gangsterů o kořist, nacisté i bolševici hodovali

Nacisté i bolševici napáchali obrovské množství hrůz a mají na svědomí miliony životů
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Slova v titulku přesně vystihují známý pakt Molotov - Ribbentrop z 23. srpna 1939. Touto dohodou si dvě zločinecké bandy, nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz, rozdělily teritorium. Obě strany přitom tuto dohodu nebraly vážně a jenom potřebovaly získat čas k dalším výbojům. 

Druhá světová válka s desítkami milionů obětí začala v režii Adolfa Hitlera přepadením Polska za aktivní pomoci bolševického vraha Josefa Stalina. Připomínáme si 80 let od smutné události, kdy SSSR bez vyhlášení války a v rozporu s polsko-sovětskou smlouvou o neútočení přepadl 17. září 1939 Polsko a vpadl tak jeho statečně proti Němcům bojující armádě zákeřně do zad.

Hitler a Stalin ruku v ruce

V rámci onoho čtvrtého dělení Polska postupovali oba zločinci, Stalin s Hitlerem, v dojemné shodě. Již 3. září sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov neváhal ujistit německého velvyslance v Moskvě Friedricha Schulenburga o tom, že Rudá armáda zahájí už brzy útok na Polsko, tak jak bylo domluveno. O šest dnů později pak Molotov nacistům blahopřál, když dostal falešnou zprávu o dobytí Varšavy. „Dostal jsem vaše hlášení o vstupu německých vojsk do Varšavy, prosím, předejte mé blahopřání a pozdravy německé říšské vládě." Ve skutečnosti však polské hlavní město padlo po hrdinné obraně až na konci září.

Nacisté s bolševiky si ovšem vyměňovali i další komplimenty. Tak Hitler například prohlásil, že pro jeho koncentráky byly vzorem sovětské gulagy, Stalin naproti tomu uvedl, že Hitlera respektuje jako vynikající osobnost.

Katyň hovoří za vše

Ruští bolševici také poskytli rozhlasovou stanici v Minsku k navigování bombardérů Luftwaffe. Německý generál Heinz Guderian ve svých pamětech uvádí, že 22. září uspořádaly Rudá armáda a Wehrmacht v Brestu společnou vojenskou přehlídku a zároveň došlo k výměně vlajek.

Situaci Polska po napadení Sověty a Němci dokonale vystihuje scéna z filmu režiséra Andreje Wajdy Katyň. Na mostě přes řeku se střetávají z obou stran davy uprchlíků, jedni prchají před bolševiky, druzí mají v zádech nacisty, ovšem utéct už není kam.

Situace v obou záborech byla srovnatelná, bolševici i nacisté sáhli k tvrdým represím vůči místním obyvatelům. Statisíce nepohodlných lidí byly v nelidských podmínkách deportovány, buď do Osvětimi apod., nebo do sibiřských gulagů.

- Michael Pánek, středočeský krajský zastupitel -