Mladá Alžběta byla císařův miláček, protože byla jedinou hmotnou vzpomínkou na jeho syna Rudolfa, který spáchal sebevraždu. František Josef dělal vnučce, co jí na očích viděl. Není divu, že se z ní stal rozmazlený fracek, který musel mít vše, na co si vzpomene. A běda, jestli ne!
Láska na první pohled
Vše vyvrcholilo v době, kdy měla pomýšlet na vdavky. Namlouvala si ji řada urozených pánů z panovnických rodů. „Ale ona nechtěla žádného z nich. Chtěla si sama vybrat – chtěla milovat,“ dočteme se v knize, kterou napsala její dcera Ghislaine Windisch-Graetz.
Na první pohled se zamilovala do Otty zu Windisch-Graetz a umanula si, že se za něj provdá za každou cenu. Ačkoliv to byl nerovný svazek, Alžběta si ho prosadila. První léta manželství byla šťastná a měli spolu syna a dceru.
Pokus o vraždu
Alžběta byla velice žárlivá a nechala svého manžela špehovat. Jednou když byla na cestách, obdržela dopis, že Ottu navštívila jedna pražská operní pěvkyně. Bylo to pro ni velké překvapení a ihned se vydala do Prahy, kde tehdy žili.
Když se vrátila domů, překvapila oba milence, vytáhla pistoli a střelila. „Několikrát vypálila na pěvkyni, která se v bezvědomí skácela k zemi. Naštěstí byla jenom raněna,“ vysvětluje historička Gabriele Praschl-Bichler. Raněná operní pěvkyně se v nemocnici vzpamatovala a za mlčení dostala dobře zaplaceno.
Rozmary a nálady arcivévodkyně
Arcivévodkyně nebyla žádné neviňátko. Byla to vášnivá žena s nesmírným sexuálním apetitem, který ukájela třeba s námořními důstojníky. Využila také služeb paní Sacherové, což byla velice diskrétní specialistka na služby týkající se erotických choutek mocných a bohatých. Kdo na to měl, mohl mít v tomto ohledu vše, na co si vzpomněl.
Druhá velká životní láska
Její milostný úpadek odvrátil vztah s mužem, který ji v podstatě zachránil před ostudou. Byl to námořní důstojník Egon Lerch, a kdyby nebyla vdaná, určitě by se za něj provdala. Jejich milostný poměr nezůstal bez následků a narodila se jim dcera Stefanie. Bohužel oba odloučila smrt, protože Egon Lerch zemřel jako voják v první světové válce.
Socialistická šlechtična
Poslední láska pro ni byla osudová a donutila ji konečně zažádat o rozvod, což se podařilo. Jejím novým vyvoleným se stal socialista Leopold Petznek. Dalo by se říct, že měli trvalé a šťastné manželství. Leopold jí byl do konce života pevnou oporou. „Poslední léta jí dokázala, že je pro ni ideálním partnerem. Rozuměl jí a přijímal ji takovou, jaká byla. I když si občas postěžoval na její původ,“ jak se dočteme v knize od Ghislaine Windisch-Graetz.
Manželství s Petznekem bylo sice šťastnější než to předešlé, ale mělo to jeden háček. Její choť ji přivedl k socialismu a to způsobilo v jejím myšlení zásadní proměnu. Byla natolik zfanatizovaná, že dala svého syna Rudolfa do učení na zámečníka a soustružníka. Stal se z něho dělník.
Měla miliony, kterými podporovala socialistickou stranu, a hlavně financovala svůj blahobyt, na který byla vždy zvyklá. Když nastala hospodářská krize mezi dvěma světovými válkami, její děti byly na mizině a ona jim nedala ani vindru. Zato pro socialismus by udělala nemožné. Když ve věku osmdesáti let umírala, „Alžběta odkázala velkou část svého majetku a uměleckých děl státu, zatímco její děti neobdržely nic víc než povinný díl, který jim příslušel ze zákona“, jak se dozvíme v knize od Gabriele Praschl-Bichler.
Zdroj: autorský článek spolu s dalšími zdroji (G. Praschl-Bichler: Lásky a sňatky Habsburků, G. Windisch-Graetz: Alžběta – Rudá vévodkyně)
KAM DÁL: Anna Nahowská: Příběh dámy, která si na čas podmanila císaře.
