Rudolf II. Habsburský si zvolil Prahu jako novou císařskou rezidenci hlavně z důvodu bezpečí, které oproti Vídni nabízela. Neustálé ohrožení ze strany Osmanské říše vyžadovalo změnu. Pražský hrad se postupně proměňoval v důstojnou rezidenci a Rudolf II. neváhal zvát nové učence a umělce z celé Evropy. Jeho specifické záliby v alchymii a vesmíru dopomohly k zásadním objevům astrologie. Hosté jako Tycho Brahe a Johannes Kepler se v Praze zapsali nesmazatelným písmem.
Asistent Tycho Brahe
Johannes Kepler se do Prahy přestěhoval v 1600. Jako asistent Tychona Brahe. Ten již na dvoře Rudolfa II. působil a dokazoval pověst nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Do povědomí se zapsal i spekulacemi o své smrti.
Jedna hovoří o prasklém močovém měchýři při pozorování zatmění slunce, další zase pojednává, že etiketa u císařské večeře mu neumožnila vstát od stolu dříve než panovník, a tak jeho močový měchýř nevydržel. Nejpravděpodobnější je varianta, kdy se na hostině u Petra Voka z Rožmberka bujaře popíjelo, a tak slavný astrolog zemřel na selhání ledvin.
Existují i spekulace o otravě rtutí, ať už si ji aplikoval sám léčivým lektvarem, nebo cizí vinou. Smrt Tychona Brahe nespravedlivě zastínila jeho astrologická práce. Jedna z nejzajímavějších teorií pojednávala o tom, že Země je středem vesmíru a kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety podle jeho poznatků obíhají kolem Slunce. Na jeho poznatky velmi schopně navázal jeho asistent Johannes Kepler.
Keplerovy zákony
Asistent Tychona Brahe byl v Praze o několik let déle. Žádná “senzační” smrt jeho osud neukončila, a tak se o něm hovoří jen skrze neuvěřitelné a zásadní poznatky, které v kosmologii učinul. S hrdostí nutno dodat, že ty nejzásadnější vznikly na základě pozorování hvězd z naší krajiny. Po smrti Tycho Brahe se stal císařským matematikem a astrologem. Navázal na jeho práci a posunul ji o velký kus dopředu. Konkrétně na jeho podnět propočítal dráhu Marsu a výpočty ho dovedly až k dvěma ze tří Keplerových zákonů.
Všechny své poznatky publikoval v práci s názvem Astronomia Nova. První zákon zdokonaluje teorii Tycho Brahe s tím rozdílem, že všechny planety obíhají v eliptických drahách kolem Slunce. Druhý “pražský” zákon hovoří o spojnici planet a Slunce, která je za stejný čas stejně velká. Kepler v Praze žil a pracoval dlouhých dvanáct let, kdy se následně přestěhoval do Lince. Do minulého roku jeho práci připomínalo muzeum v domě U Francouzské koruny, kde matematik, astronom, astrolog a optik několik let bydlel.
Praha pro hvězdy stvořená
Většina zásadních kosmologických objevů byla v Praze propracována díky císaři Rudolfu II. O tom, že by česká krajina nabízela v té době nějak zásadně specifický pohled na hvězdy, není známo.
Pracovní podmínky však habsburský šlechtic těmto dvěma významným osobnostem svého oboru vytvořil ideální. Tycho Brahe měl k dispozici celý zámek v Benátkách nad Jizerou a Johannes Kepler nebyl při svém bádání nikterak finančně omezen.
Dnešní situace velkých měst je ve sledování noční oblohy opačná. Světelný smog metropolí a jiných měst pozorování hvězd zásadně mění. Taková hvězdárna na petřínském kopci by mohla vyprávět.
