První nesrovnalostí, která může někoho zmást, je už samotný název revoluce. Výročí Velké říjnové socialistické revoluce si připomínáme 7 listopadu. Že by chyba?
Není kalendář jako kalendář
O chybu v tomto případě opravdu nejde. Zatímco my se nyní řídíme podle tak zvaného gregoriánského kalendáře, tehdejším Rusům visel na zdi kalendář juliánský - a to až do doby, kdy jej pozdější bolševická vláda zrušila. V každém z uvedených kalendářů přitom začíná rok jindy. Zatímco ten současný, gregoriánský, začíná na Nový rok tak, jak jej slavíme, podle juliánského bychom si museli počkat až do 14. ledna. Odtud tedy to zpoždění. A ačkoliv některé státy, včetně Čech, začaly na gregoriánský kalendář přecházet již v 16. století, Rusové trvali na juliánské podobě - hlavně pod vlivem pravoslavné církve, která pro svoje svátky tento kalendář využívá dodnes. Pokud bychom se tedy podívali do historie, v den Velké říjnové socialistické revoluce (nebo chceme-li bolševické či jen Velké revoluce) měli Rusové kalendář otočený stále ještě na den 25. října 1917 - mimochodem šlo o středu.
Lenin nebyl Lenin
Kdo stál v čele revoluce? Samozřejmě že Vladimír Iljič Lenin. Ani to ale není tak docela pravda. Byl to ten samý člověk, o kterém je řeč, jen se původně nejmenoval Lenin. Jeho jméno oficiálně znělo Vladimír Iljič Uljanov a pocházel z rodiny, která rozhodně netrpěla bídou. Jméno Lenin si vybral až později, ale podle dobových svědectví nikdy vlastně neprozradil, proč se k tomu kroku rozhodl. Ostatně Lenin nebyl jeho jediný pseudonym. Kromě něj vystupoval také jako Petrov, Jacob Richter, Nikolaj Nikolajevič Lenin nebo jen pod iniciálami V. U. Do historie ale vešel jako Vladimir Iljič Lenin a tak to už také patrně zůstane. Proč Lenin? Pravděpodobně šlo o odkaz na řeku Lenu.
Trockij nebo Bronštejn?
Další z hlavních postav dění kolem Velké revoluce byl pak Lev Davidovič Trockij. A nebyla by to snad ani slavná Velká říjnová socialistická revoluce, kdybychom i tady nenašli nějaké ale… Lev Davidovič Trockij se jmenoval ve skutečnosti Lejba Davidovič Bronštejn a byl židovského původu, což by nevadilo. Horší pro něj bylo, že byl ve své vlasti již dříve stíhán za šíření nežádoucích myšlenek a také za ně odsouzen k pobytu na Sibiři, kam odjel se svojí novomanželkou. Nebyl to ale žádný příliš starostlivý manžel. I když se jim ve vyhnanství narodily dvě dcery, mladý revolucionář tolik toužil po slávě, že nechal ženu i dcery napospas sibiřské zimě a schovaný na voze se slámou utekl. V Paříži si našel milenku a později se rozvedl. Dcery byly dány na výchovu k příbuzným a jeho již bývalá žena dožila na Sibiři. Není tedy divu, že se rozhodl ke změně příjmení. A proč právě Trockij? Bylo to jméno jednoho z dozorců v oděském vězení, kde svého času ještě jako Bronštejn také nedobrovolně pobýval.
Výstřel z Aurory? Ale kdepak!
Revoluci zahájil v Petrohradu výstřel z Aurory. Ano, tak se to říká. To by ale tenkrát nesměla být mlha. A protože mlha byla, neviděl kapitán Aurory signál, který měl dát k výstřelu pokyn. A protože světlici, která byla vystřelena z Petropavlovské pevnosti na lodi, nezaznamenali, nemohli ani vystřelit. Nastal zmatek - v pevnosti čekali na výstřel, na Auroře zase na znamení. A protože se ani na jedné straně nedočkali, rozhodli se bolševici vystřelit přímo z pevnosti. To ale také nebylo tak jednoduché, protože tamní kanony nebyly ke střelbě (ani před očekávaným střetem) připraveny. Po určité době tedy padl onen první výstřel. Aurora se později připojila s jakousi zvukovou kulisou celé akce. Střílelo se totiž slepými náboji.
Kdy začala revoluce?
Podle oficiálních údajů bylo z Aurory vystřeleno ve 21:40. Ať už první výstřel padl odkudkoliv, určitě to nebylo v tento čas, protože boje o Zimní palác, kde sídlila Prozatímní vláda, jíž se bolševici tehdy rozhodli svrhnout - a také se jim to podařilo - probíhaly již od podvečera. Do paláce byly dokonce doručeny dokumenty s požadavky kapitulace po sedmé hodině večerní. Zimní palác byl tou dobou v obklíčení a bolševici by těžko čekali tak dlouho a riskovali útok. Tou dobou již byly bolševiky poměrně v poklidu obsazeny důležité budouvy ve městě, jako je nádraží a další. Město přesto žilo 25. října poměrně běžným životem a většina lidí netušila, k čemu se schyluje. Podle očitého svědka se na náměstí před Zimním palácem začalo střílet už v 18 hodin. K čemu by tedy Aurora dávala povel ve 21:40?
V klidu, hrdinsky nebo úplně jinak?
Jak vlastně Velká říjnová socialistická revoluce probíhala? Co všechno se dělo a kdy? Verzí o této události je mnoho a liší se podle toho, jaký byl vztah jednotlivých předkladatelů různých variant k Sovětskému svazu, k bolševikům a k minulému režimu. A tak se můžeme dozvědět, že byl ZImní palác dobyt prakticky bez odporu opilými bolševiky, jejichž největší zranění byla způsobena pádem při přelézání zdi kolem paláce, až po popis krutých bojů, v nichž byl každý metr postupu vykoupen bolestí a hrdinstvím. Nebo můžeme dát na popis přímých účastníků, kteří popisují asi nejpravděpodobnější scénář bojů, v nichž bolševickému vítězství předcházel chaotický, i když nesmiřitelný boj v potemnělém paláci, během kterého byli muži zajímáni a vražděni a ženy znásilňovány, případně odvlečeny do Petropavlovské pevnosti. Interiér paláce byl po vítězství bolševiků prakticky zcela zdemolován - co nebylo zničeno během boje, doničili opilí vítězové, kteří po boji narazili také na sklep plný vína.
Jistota nejistoty
Tak začalo období, které poznamenalo na mnohá desetiletí nejen samotné Rusko a potom celý Sovětský svaz, ale i mnohé další země, včetně té naší. Co z legend o Velké revoluci byla pravda a co ne je dodnes otázkou výkladu. Jisté ale je, že jisté není prakticky nic.
KAM DÁL: Zločin spáchaný na národním pokladu. Stadion Štvanice léta sloužil, až byl nemilosrdně zbořen
