Mužská obřízka je chirurgický zákrok, při němž je odstraněna část předkožky, k čemuž mají různí její zastánci svoje vlastní důvody. Může to být zdravotní hledisko ve snaze předejít případným opakujícím se infekcím nebo zánětům, hovoří se také o snížení rizika přenosu pohlavně šířených chorob včetně AIDS. To ostatně v roce 2007 doporučila přímo Světová zdravotnická organizace. Obřízka může údajně přispět k prevenci vzniku a rozvoje rakoviny této části mužského těla, a dokonce může fungovat jako obrana před vznikem rakoviny děložního hrdla u žen, tedy sexuálních partnerek těchto mužů.
Dítě, nebo dospělý?
V jistých kruzích jde o záležitost estetickou, jinde zase, zvláště v judaismu a v muslimské společnosti, o záležitost nábožensky podmíněnou. Vždy by se ale mělo jednat o svobodné rozhodnutí, což je v kulturách, kde tento rituál podstupují chlapci v kojeneckém věku, jednoduše nemožné. Na druhou stranu jde v takto nízkém věku o zákrok nejméně riskantní, zvlášť pokud si uvědomíme, že jde celosvětově o jeden z nejrozšířenějších malých chirurgických zákroků.
Ponížení zajatce
Jak historikové a archeologové zjistili, právě obřízka je zákrokem, jehož základy sahají velmi hluboko do minulosti. Dokonce tak hluboko, že se o ní hovoří jako o nejstarším plánovaném (tedy nikoliv akutním) chirurgickém zásahu do lidského těla. Důkazy o provedení tohoto zákroku jsou patrné na starých egyptských mumiích. Archeologové v této souvislosti spíš než o náboženském či zdravotním důvodu uvažují o možném ponížení zajatého nepřítele. Takový zákrok totiž navždy poznamenal jeho tělo na velmi citlivém místě, ale zároveň téměř s jistotou nešlo o nic, co by vězně a plánovaného budoucího otroka ohrozilo na životě.
Ještě hlouběji do historie
Zatímco nejstarší důkazy o obřízce v Egyptě jsou datovány přibližně kolem roku 400 před Kristem, v Alžíru a dalších okolních státech jdou prameny ještě mnohem hlouběji, dokonce až do 10. století před Kristem. Zajímavé je, že i v dávné minulosti šlo o krok praktikovaný napříč kontinenty, a to i v případě, kdy šlo o zcela izolovaná společenství. Ačkoliv bychom mohli logicky předpokládat, že se tento zvyk rozšířil například z Egypta do dalších částí Evropy či Asie, tedy po kontinentech, které „o sobě věděly“, Kryštof Kolumbus popsal tento zvyk také u domorodých Američanů hned po svém příjezdu na nově objevený kontinent. Tradice obřízky se tam tedy musela vyvinout nezávisle na zvycích v dalekých krajích, o nichž neměli ani tušení.
Američané překvapí
A jak to vlastně vypadá dnes s rozšířením zmiňované praktiky ve světě? Celkově projde touto drobnou operací na pětadvacet procent celé mužské populace. Bez zajímavosti jistě není skutečnost, že například ve Spojených státech amerických, Kanadě, Austrálii nebo na Novém Zélandu se k tomuto kroku rozhodne až pětaosmdesát (!) procent mužů, a to převážně ze zdravotních důvodů. Oproti tomu v Evropě, zvláště jižní a severní, bychom takových mužů našli minimum, stejně jako v Jižní Americe nebo Asii. Pro naši republiku, kde se mužská obřízka praktikuje jen výjimečně, statistiky ani vedeny nejsou.
Zdroj: en.wikipedia, unaids, BMJ
KAM DÁL: Římští císaři žili ve strachu, tři čtvrtiny z nich skončily v kaluži krve.
