Nejvíce hrdelních trestů bylo v dějinách Československa vykonáno v letech 1945–1947 při zúčtování s německými válečnými zločinci. A nejvíce těchto trestů vykonal František Nenáhlo, nevyléčený alkoholik s bohatou kriminální minulostí a četnými pobyty ve vězení. V Pankrácké věznici jej také zastihlo v květnu 1945 povstání, které znamenalo jeho osvobození.
Díky známostem z vězení se stal popravčím mistrem mimořádného lidového soudu v Praze, byl jediným katem v Praze s tabulkovým honorářem 2 000 Kčs za popravu. Ani tento honorář mu však nestačil na jeho konzumaci alkoholu. Po hospodách prodával jako suvenýr provazy, na kterých odsouzené věšel. Traduje se, že provazu z Frankovy oprátky prodal desítky metrů.
Vysloužil si přezdívku „krvavý pes“
K. H. Frank pocházel z Karlových Varů, později přesídlil do nedalekého města Loket, kde si otevřel knihkupectví. V dětství utrpěl těžké zranění oka, údajně mu jej způsobili čeští a židovští spolužáci, od té doby oba národy nenáviděl. Od dvaceti let měl místo oka skleněnou náhražku. Neúspěšně se pokoušel o studium práv, kvůli zranění ho nevzali do armády.
Byl vášnivým zastáncem sudetské autonomie, po nástupu nacismu v Německu se stal jeho příznivcem a členem nacistické strany. Po okupaci Čech a Moravy dosáhl hodnosti SS-Gruppenführer a zároveň byl jmenován velitelem policie a říšským sekretářem protektorátu Čechy a Morava. Stal se tak druhým mužem protektorátu. A výkonnou složkou všech represí. Vysloužil si přezdívku „krvavý pes“.
Pokus o útěk
Na konci války se ještě pokusil zadusit Pražské povstání, brzy však zjistil, že jeho situace je bezvýchodná. Převlékl se za obyčejného vojáka a se svým doprovodem utekl z Prahy směrem na západ. Na náměstí v Američany osvobozených Rokycanech byl však poznán a zatčen. Byl internován ve Wiesbadenu v Německu.
Na naléhání českých úřadů byl vrácen do rukou naší justice. 7. srpna 1945 přistál na letišti Praha Ruzyně generál JUDr. Bohuslav Ečer, který Franka již od května v Německu vyslýchal, s „velkým zavazadlem“ – K. H. Frankem. Vztah Čechů k němu nejlépe vystihují slova reportéra Josefa Cincibuse v reportáži Československého rozhlasu z letiště: „… vystupuje nepřítel českého národa číslo jedna, vrah našeho národa K. H. Frank….. nadutec, kterého všichni znáte, ale teď vypadá jinak….. nastupuje do zeleného antona, který jej odveze do Pankrácké věznice.“
Ďáblův advokát
Většina národa těžko chápala, že i K. H. Frank má právo na obhájce, dokonce dobrého. Stal se jím prestižní advokát Kamil Resler. Toho kvůli obhajobám Židů za druhé světové války několikrát vyslýchalo gestapo. Může tedy působit jako historický paradox, že jako obhájce ex officio pro Karla Hermanna Franka byl ustanoven právě on.
I této obhajoby se Resler zhostil profesionálně, ačkoliv obhajobou zjevně trpěl nejen vnitřně, ale i finančně, po dobu procesu jeho kancelář v podstatě nevydělávala. K. H. Frank byl 21. května 1946 odsouzen k trestu smrti oběšením. Popraven byl o den později.
Zdroje: redakce, mujrozhlas.cz, cak.cz, dotyk.cz, stoplusjednicka.cz
KAM DÁL: Pobožný pistolník. Vtipálek Morávek pravidelně navštěvoval gestapo a připálil cigaretu nepříteli.
