Je 28. října, pondělí dopoledne. Chladným podzimním počasím se procházíte po pražském Václavském náměstí, když tu si najednou všimnete srocení davu u redakční vývěsky Národní politiky. Co se děje? Jdete se podívat. Najednou kdosi vykřikne: „Jsme samostatní!“ A propukne ohromný jásot.
Jsme samostatní
Proč ta radost? Tím, kdo vykřikl slova o samostatnosti, byl osmapadesátiletý zelinář František Kopecký. Tento radostný výkřik způsobil plakát s velkým nadpisem „Příměří“ obsahující znění tzv. Andrássyho nóty.
Jsme samostatní, vykřikl František Kopecký a zahájil tak proces, který skončil sepsáním provolání tzv. mužů 28. října a vyhlášením samostatné Československé republiky. Stalo se tak, ačkoli de iure republika svobodná nebyla. Andrássyho nóta o samostatnosti Československa nehovořila, pouze přistupovala na to, že se v mírových jednáních bude dbát i o práva národů v habsburské monarchii.
Po onom spontánním výkřiku se rozjel stroj, který už nešlo zastavit. Zelinář Kopecký si užíval svou novou roli vůdce davů a postavil se do čela průvodu směřujícího na Staroměstské náměstí k Šalounově soše Jana Husa a ke Staroměstské radnici. Poté se dav otočil nazpět k Václavskému náměstí. Cestou potkal kněze a politika Isidora Zahradníka. Lidé ho prý spontánně zvedli a chtěli donést k soše sv. Václava. Vzhledem k jeho prostorově výraznější tělesné schránce však nedošli daleko a politik musel po svých.
Na schodech u sochy sv. Václava se chopil slova a v 11 hodin Isidor Zahradník vyhlásil vznik Československé republiky a „zpřelámání pout, jimiž nás týrali cizáčtí Habsburkové“. Poté se vydal na nádraží císaře Františka Josefa a po celé zemi nechal rozeslat telegram o vyhlášení nezávislosti a výzvu k odstranění všech znaků bývalého státu. Tato nádražní zkušenost mu pak zřejmě přinesla místo ministra železnic v první samostatné československé vládě Karla Kramáře.
Muži 28. října
Zástupci Národního výboru, kteří se již delší dobu připravovali na převzetí moci, mezitím obsazovali úřady a snažili se zajistit, aby vojenské jednotky a policie nezasahovaly proti demonstrujícím.
Teprve po dvanácté hodině se dostali na Václavské náměstí a vyhlásili vznik samostatné ČSR jménem Národního výboru. Večer pak Národní výbor vydal první československý zákon o zřízení samostatného státu československého a provolání Národního výboru, kde oznamoval, že sen československého lidu o samostatnosti se stal skutkem.
Pod oběma dokumenty byli podepsaní: Alois Rašín, Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár. Těchto pět osobností vstoupilo do dějin jako muži 28. října.
Máme nový stát
Samostatné Československo tedy bylo vyhlášeno omylem. Válka se chýlila ke konci a Rakousko-Uhersko spělo k rozpadu. Události 28. října tak nezvrátily chod dějin, nýbrž ho pouze urychlily a šláply na plyn pomalu jedoucího stroje.
Členové Národního výboru tak sice přišli o prvenství při vyhlášení samostatné republiky, ale o svou pozici v dějinách jako muži 28. října připraveni nebyli.
Zdroje: autorova badatelská činnost v Historickém ústavu AV ČR
KAM DÁL: Milenka Marie Antoinetty má konečně tvář. Dav ji roztrhal, dnes by po ní šíleli muži i ženy
