Jméno Molotov má mnoho lidí spojeno hlavně s “jeho” slavným koktejlem, tedy se zápalnou lahví, kterou lze poměrně jednoduše vyrobit i ve velmi improvizovaných podmínkách. Molotovovi svůj bojový prostředek kdysi určili finští bojovníci během tak zvané zimní války. Právě Molotov se tehdy totiž stal synonymem veškerého zla, dokonce ještě většího zla, než za jaké podle jejich mínění nesl odpovědnost sám Stalin.
Mladý houslista
Malý Vjačeslav se narodil v roce 1890 do slušně zajištěné rodiny, obdarované celkem deseti dětmi. Kdo by v mladém talentovaném chlapci, který se učil hrát na housle, hledal budoucího revolucionáře? A přesto se poměrně brzy připojil k radikální skupině mladých lidí, kteří tíhli k bolševickým myšlenkám. A jak se ukázalo, tahle cesta měla vést vzhůru, i když nebyla tak docela přímá. Už v 19 letech byl za svoji činnost zatčen a poslán do Vologdy, ale po dvou letech byl zpět, tentokrát v redakci prvních bolševických novin Pravda.
Proč právě Molotov?
První světovou válku prožil Skrjabin pod různými pseudonymy, falšoval doklady a schovával se, aby nemusel na frontu. V roce 1915 se prvně objevuje pod jménem Molotov, což jeho vnuk historik a politolog komentoval slovy: „Molotov - to znělo docela proletářsky, průmyslově, což mělo apelovat na dělníky (molot znamená v ruštině kladivo), kteří neměli rádi straníky z řad inteligence. Druhý důvod je docela jednoduchý. Pro mého dědu to bylo snazší vyslovit. Ve slově Skrjabin první tři souhláskové zvuky z něj nemohl vykoktat, zvláště když měl starosti.“
Cesta nahoru přes tisíce mrtvých
Jeho politická hvězda stoupala až na samý vrchol, dokonce tak vysoko, že se v roce 1939 stal jedním ze signatářů smlouvy o neútočení mezi Sovětským svazem a Německem. Za druhou stranu dokument podepsal Joachim vom Ribbentrop. Účastnil se jednání s Velkou Británií, Spojenými státy, byl na Teheránské, Jaltské i Postupimské konferenci, posepsal Pařížskou mírovou smlouvu v roce 1947, ale o sedm let dříve se jeho podpis objevil také pod příkazem, na jehož základu byl proveden tak strašlivý Katyňský masakr, který přinesl krutou smrt až 28 tisícům Poláků. Tehdy už měl za sebou ale velké zkušenosti, bohužel pro obyvatele Ukrajiny, když se v předchozích letech podílel na organizaci masového teroru a represí na lidech vlastního národa, na “třídních nepřátelích”.
Rozsudky smrti jako na běžícím pásu
Brzy se stal nejaktivnějším v podepisování přímých rozsudků smrti - na své konto si jich připsal plných 372, čímž překonal i samotého Stalina. Přes to všechno ho Stalin neměl rád (ačkoliv se Molotov stal mimo jiné i ministrem zahraničních věcí) a kde mohl, tam Molotova kritizoval nebo jej ponižoval i před jeho podřízenými. A Molotov se ho bál. Dokonce natolik, že se nedokázal vzepřít ani proti zatčení vlastní milované ženy Poliny, kterou v roce 1949 obvinili z účasti v Židovském antifašistickém výboru. Její manžel k tomu raději mlčel, i když to pro něj byla velká tragédie.
Neshodl se ani s Chruščovem
Zdálo by se, že po Stalinově smrti se Molotov znovu nadechl, dokonce i manželka byla propuštěna - to sice ano, ale netrvalo to dlouho. Jeho vystoupení proti Nikitovi Chruščovovi mělo za následek vyloučení nejprve z vedení a potom i ze samotné komunistické strany a přidělení nového místa. Stal se velvyslancem v Mongolsku. Těžko říct, jak velkou radost z toho měl. Přesto do konce svého života zůstal věrný Stalinovi. Podle pamětníků vždy, když s někým pil, pronesl přípitek: „Soudruhu Stalinovi, pro Polinu, za komunismus!“ Tomu se říká oddanost…
Konec života
Konec života zastihl Molotova v 96 letech, a to i přesto, že v průběhu života měl prodělat neuvěřitelných sedm infarktů. Ve stáří se ale potýkal s Alzheimerovou chorobou, které se mu nemohlo podařit utéct. Posledních několik měsíců života tak již prožil v nemocnici.
Zdroj: Большая российская энциклопедия, ru.wikipedia
KAM DÁL: Ovčáček jezdí limuzínou s řidičem? Papalášství se na Hradě dědí, ale dříve bývalo pro výkon funkce nezbytné
