Mnoho koster objevených při vykopávkách hradu Zorita de los Canes ve španělské provincii Guadalajara vykazuje násilná a často i smrtelná zranění, nejčastěji bodná poranění či údery „tupou silou“ na lebkách a v pánevních oblastech. Zdá se tedy, že je to následek bitvy, uvádí studie. Potud je to jasné.
Záhadou však je, proč je mezi třiadvaceti muži jedna žena. Podle informací ze zmíněné studie jí bylo zřejmě kolem čtyřiceti let, měla průměrnou postavu a podle všeho uměla dobře zacházet s mečem. Proto archeologové předpokládají, že šlo o válečnici. „Vypadá to, že bránila hrad před nájezdníky a mnichům tím prokázala službu. Proto ji mohli pohřbít spolu s nimi na znamení úcty, vlastně ji tím odměnili,“ uvažoval Moravec.
Slib chudoby jim nic neříkal
Hroby pocházejí z období mezi 12. a 15. stoletím, z doby složitého náboženského a politického konfliktu mezi křesťanskými a islámskými skupinami na Pyrenejském poloostrově. Na základě analýzy ostatků ženy se zdá, že zemřela v bitvě jako mniši, protože její kosti nevykazují žádné známky opětovného růstu kolem jejích zranění.
Tito konkrétní váleční mniši patřili k řádu Calatrava, který byl založen ve Španělsku v roce 1158. „Jejich úkolem bylo chránit Calatrava la Vieja, město podél sporné hranice mezi křesťanskými a muslimskými územími. Ve 13. století začala místní šlechta zásobovat řád penězi a muži,“ vysvětloval Moravec.
A podle výše zmíněné studie mnoho rekrutů řádu, zejména vyšších rytířů a seržantů, pocházelo z nižší šlechty. A přestože rytíři řádu Calatrava složili sliby chudoby, nadále hodovali jako šlechtici, jak potvrdila studie. Zřejmě i proto se objevily názory, že s ženou mohli mít i jiné úmysly než čistě bohulibé.
Teorie o služebné pokulhává
Analýzou různých izotopů nebo verzí dusíku v kostech ze Zorita de los Canes odborníci také zjistili, že strava mnichů byla bohatá na drůbež a mořské ryby, které byly preferovány a dostupné pro iberské společenské elity. Velká konzumace ryb naznačuje, že mniši dodržovali náboženská omezení masa.
Ve srovnání s muži žena jedla mnohem méně bílkovin, což potvrdila analýza izotopů. To naznačuje, že pravděpodobně pocházela z nižší společenské vrstvy než mniši. Objevila se také hypotéza, že žena byla služebnou na hradě a během bitvy se chopila zbraně, aby ho chránila, což nakonec vedlo k její smrti. „Její kosti ale nevykazovaly žádné opotřebení, které bylo typické pro podřadnou práci služebné,“ dodal Moravec.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Denisa Nesvačilová se konečně dostala ze spárů nevěrníka a má novou lásku.
