Marie Tereza Šarlota měla být od prvních okamžiků na tomto světě předurčena k velkému životu. Vždyť se narodila jako první z dětí Marie Antoinetty a jejího manžela krále Ludvíka XVI. Navíc na ni jak rodiče, tak i celá Francie čekali plných osm let. Právě tolik času totiž uplynulo mezi slavným královským sňatkem a princezniným narozením. Není divu, že mnozí již začínali být nervózní a po Francii se šířily nejrůznější obavy. 19. prosince roku 1778 se ale rozplynuly ve chvíli, kdy bylo oznámeno, že se Marii Antoinettě narodila dcera.
Po slavné babičce
I když se Marii Antoinettě a Ludvíku XVI. narodily později ještě tři další děti - dva synové a jedna dcerka, dožila se dospělosti a poměrně vysokého věku přes 70 let právě a jen Marie Tereza Šarlota. Snad ji ochraňovalo i jméno, jež dostala po své babičce Mariii Terezii, kterou dobře známe i z našich vlastních dějin. Její mladší bratři zemřeli v sedmi a deseti letech, nejmladší sestřičce nebyl dopřán ani jeden jediný rok.
Otec rozmazloval, matka vychovávala
I když byla Marie Tereza svým královským otcem podle všeho hodně rozmazlována, měla to být její matka, které paradoxně její poddaní vyčítali rozmařilý život, což byla později také jedna ze záminek ke známé francouzské revoluci, vedla svoji dceru ke skromnosti a soucitu s chudými. Podle historických pramenů zvala Marie Antoinetta do paláce chudé děti, aby se s nimi mohla její dcera setkávat a vnímat i jejich problémy. Bohužel ani tento přístup k výchově jí v revoluční vřavě nezachránil.
Konec šťastné rodiny
Marii Tereze bylo 10 let, když padla Bastila. Od té chvíle se začaly dít pro dítě jistě nepochopitelné věci. Rodina byla nejprve vězněna, později byl v roce 1793 ve svých pouhých osmatřiceti letech popraven její otec a brzy nato i o rok mladší matka. Děti byly rozděleny, ale ani tehdy nepřišel klid. Marii Tereze jen o několik málo týdnů poté rozzuřený revoluční dav popravil také tetu, které byla dívka svěřena do péče. I přesto se jí ale podařilo revoluční roky alespoň přežít a v roce 1795 byla dokonce propuštěna ze zajetí.
Dvacet minut královniny koruny
V té době jí bylo 17 let, tedy šlo o dívku ve věku, kdy bylo dobré hledat ženicha. O toho se jí v rodné zemi její matky, tedy v Rakousku, postaral císař František II. V jedenadvaceti letech si Marie Tereza vzala za manžela svého bratrance Ludvíka Antoina, syna Karla X. Její manžel čekal na svoje nástupnictví až do roku 1830, kdy Karel X. abdikoval. Tehdy měl přijít jeho čas a s ním by se královnou stala také Marie Tereza. Vlastně se tak také stalo, jenomže tohle všechno přišlo v době, kdy Francii ovládala další revoluční doba, a tak to trvalo pouhých dvacet minut, než Ludvík Antoin podepsal abdikaci také, a to ve prospěch svého tehdy teprve devítiletého synovce, vévody z Bordeaux. Dějiny jsou zkrátka plné překvapení.
Po všem utrpení, které si až doposud tehdy jedenapadesátiletá žena prožila, byli i s manželem donuceni znovu odejít do exilu. Žili v Edinburghu, dokonce i v Praze u dvora Františka I., v Rakousku i v Itálii. Roky po abdikaci jejího manžela ale byly podle všeho již alespoň poměrně klidné. Za všechno, co si tato žena od dětství prožila, by si to jistě zasloužila.
Zdroj: en.wikipedie
KAM DÁL: Socialistický silvestr jako vrchol zábavy. Na program se lidé těšili od léta, Menšíka dodnes nikdo nepřekonal.
