Harry Houdini se narodil jako syn rodiny Weiszových a ke svému uměleckému pseudonymu přišel složením jmen dvou vynikajících kouzelníků, Harryho Kellara a Jeana Eugéna Houdiniho. Možná to nebylo právě nejnápaditější, rozhodně jej tak ale dodnes zná celý svět. I když ale předváděl kousky, nad kterými se všem tajil dech a jistě v každém z nich musela být velká dávka “podvodu”, který ke kouzelnickému povolání neodmyslitelně patří, měl Houdini jasně dané hranice, které nehodlal překročit.
Není kouzlo jako kouzlo
Šlo o jeho vztah - lépe řečeno odpor - ke spiritualismu, tedy odvětví, jež dává lidem naději propojení například se zemřelými příbuznými. A právě Houdini byl ve své době pro spiritualisty doslova postrachem. Znal svoje řemeslo lépe než ostatní, a tak uměl nejen odhadnout, ale také odhalit metody, jimiž se spiritualisté snažili omámit svoje diváky, posluchače nebo zákazníky. Dobře věděl, jaké metody využívají, jak manipulují s lidskými city, jak mohou nejen pomoci, ale také ublížit. To byla věc, kterou nedokázal přenést přes srdce a vydal se doslova na antispiritulistickou křížovou výpravu - i kdyby ho to mělo stát nejedno přátelství.
Víc si vážil lupiče než spiritualisty
Mohlo by být podivné, že kouzelník, manipulující s lidskou myslí, bojuje proti prakticky témuž. Šlo ale o morální princip. Zatímco on dával lidem neskutečnou podívanou a připravoval nečekaná překvapení, spiritualisté jim dávali falešné naděje, které mohou zraňovat. Navíc svoje triky vydávali za výsledek nadpřirozených schopností a to už bylo na Houdiniho povahu zkrátka moc. Říkalo se, že má větší respekt k lupiči, který má alespoň odvahu vydat se za vidinou zisku do jistého nebezpečí, než ke spiritualistům, kteří jen využívali lidského neštěstí nebo touhy po komunikaci s těmi, kteří je již opustili.
Proti církvi, politikům i učencům
Ve svém boji proti takovým praktikám, kdy dokazoval jeden podvod za druhým, ale narazil. Musíme si uvědomit, že tento velký mág žil na přelomu 19. a 20. století, kdy měla stále velkou moc církev. A pro tu nebylo příjemné poslouchat, že komunikace se záhrobím je jen umně naaranžovanou lží. Navíc v Americe, kde tehdy žil, byl tou dobou tento obor velmi oblíbený dokonce i mezi politiky a vědci! Dokonce i Thomas Alva Edison nebo Graham Bell doufali, že se jednou stejně jako telefonem přes oceán domluvíme přes hranici dimenze se zemřelými. Jedním z hlavních podporovatelů spiritualismu byl také Arthur Conan Doyle, autor detektivek s Sherlockem Holmesem v hlavní roli.
Utrpení na seanci a konec přátelství
Je těžké si představit, jak musel Houdini vnitřně trpět, když se s Conanem Doylem spřátelil s dokonce se účastnil i jedné seance, kterou vedla Doylova manželka. Ta se “spojila” s Houdiniho zesnulou matkou a dokonce pro něj přenesla na papír pětistránkový dopis, který jí nebožka prý nadiktovala. Jediný zdánlivě drobný detail ale tohle médium prozradil. Houdiniho matka byla ženou rabína a jako taková by nikdy nenakreslila na každou stranu dopisu kříž, jako to prý na základě jejího pokynu udělala paní Doylová. Přátelé se tak doslova pro kříž dostali do křížku a jejich vzájemné pochopení brzy vzalo za své.
Chtěl zákon, ale spokojil se i s přednáškami
Houdini šel ve svém boji proti spiritualismu dokonce tak daleko, že byl ochoten svědčit na slyšení v Kongresu, kde popisoval jednotlivé praktiky a podvody, které média používají. Usvědčoval je ze lži a byl k tomu ten nejpovolanější. Dokonce bojoval i za zákon, který by takové zacházení s důvěřivými lidmi zakázal a porušení zákazu bez milosti trestal. I když se mu spiritualismus vymýtit nepodařilo, dokazoval alespoň na svých přednáškách, jaké praktiky takoví lidé používají. Hloubavější posluchače tak jistě přesvědčil o tom, že jde o pouhé - byť třeba velmi dobře provedené - podvody. Snad ho mohl i takový výsledek alespoň trochu potěšit.
Zdroj: Wikipedie, smithsonianmag.com
KAM DÁL: Neuvěřitelné honoráře Jaroslava Marvana: Za jeho měsíční plat by mohly hospodařit dvě desítky rodin.