Hodně drsná recese: K nic netušící vážené dámě zamířili všichni obchodníci z Londýna. Přivezli uhlí, varhany, obrazy i rakve

Londýn byl bohatým městem, lady Tottenhamová bohatou dámou. Kdo by pochyboval o jejím pozvání (ilustrační obrázek)
 

Bylo pondělí 26. listopadu roku 1810 a jedna z bohatých rezidenčních čtvrtí tehdejšího Londýna se stala cílem obchodníků - snad všech, kteří v té době v okolí něco prodávali. Všichni se vydali na Berners Street 54 k jedné z tamních vážených dam, paní Tottenhamové. Co se tam ten den dělo, vešlo do dějin Londýna a lidé si o tom vyprávěli ještě dlouhá léta poté… 

Bylo teprve poměrně brzy ráno, když se na adrese Berners Street 54 začaly dít podivné věci. K domu začali přijíždět obchodníci s podivným sortimentem. Šlo o nábytek, šperky, ale třeba také vagóny uhlí, které mělo být zaplaceno, jiní se přijeli domluvit, kdy dojde k instalaci objednaných varhan a další přímo na místo přivezli dokonce rakev. Mimo tohle zboží se tady jako zjevení objevili zelináři, obuvníci, švadleny, parukáři, ale i zubaři, holiči, malíři a další a další profese - zkrátka na co si kdo vzpomene. 

Přijeli všichni - i starosta Londýna

Lady Tottenhamová byla vážená dáma, žila ve velkém krásném domě, a tak není divu, že ke dveřím přišla nejprve její služka. Jaký musel být její údiv, když viděla davy obchodníků s tak podivným zbožím. Situace se po několika hodinách doslova vymkla jakékoliv kontrole a zoufalá majitelka domu mohla jen doufat, že obchodníci tak jak přišli a přijeli, zase jednou zkrátka zmizí. Zdálo se, že to nemůže být horší, ale toho dne nebylo nemožné zhola nic. Odpoledne před domem, ke kterému se musel doslova probojovat, zastavil dokonce kočár starosty města. Ten se chtěl dostat do domu, jehož obyvatelka mu poslala žádost o schůzku. Brzy pochopil, že šlo o podvrh, a raději se hodně rychle nechal odvézt zpátky na radnici. 

Diváci z celého Londýna

Zprávy o situaci v Berners Street se rychle šíříly Londýnem, a tak není divu, že se brzy na místě kromě obchodníků objevily také davy diváků. Policisté nakonec celou ulici uzavřeli, protože v jedné chvíli tady doslova nebylo k hnutí. Bylo už hodně pozdě večer, když se dění v ulici zase uklidnilo, diváci se rozešli a více či méně rozzlobení obchodníci pochopili, že naletěli na podařenou recesi. Kdo byl jejím autorem a proč se zaměřil právě na lady Tottenhamovou? 

Recesista z vyšších vrstev

Viníka se sice policie snažila najít, ale dlouho se to nedařilo. Až o rok později padlo podezření na mladého spisovatele z vyšších vrstev, podepsaného pod několika tehdy populárními komickými operami. Jmenoval se Theodore Hook a mezi přáteli byl znám nejen jako beznadějný sukničkář, ale také jako milovník vtípků všeho druhu. Právě proto se stal podezřelým i z tohoto podivného činu. Dokázat se mu ale nic nepodařilo a kdyby se přibližně po dalších deseti letech sám nepřiznal, pravděpodobně by zůstal “autor” této akce neznámý. Přesto to byl s největší pravděpodobností právě on, kdo se svými dvěma kumpány, jejichž jména nikdy neprozradil, rozeslal obchodníkům doslova tisíce dopisů, v nichž je "lady Tottenhamová" žádala o dodávky zboží nebo jiné služby. Všichni měli přijít a přijet právě v pondělí 26. listopadu 1810.

Náhodná oběť - nic osobního

Chudák lady Tottenhamová ještě dlouho nemohla klidně spát při vzpomínce na šílený den. Proč si ale Hook vybral právě ji? Udělala mu snad něco? Rozhodně ne - s největší pravděpodobností se vůbec neznali. A právě to ale Hooka lákalo nejvíc. Byl znám tím, že podnikal podobné (i když v mnohem menším měřítku) vtipy zcela neznámým lidem - šlo o moment překvapení a údivu, o tak nečekanou situaci, jak si jen kdo uměl i neuměl představit. Zkrátka ho lákalo vymyslet a hlavně zrealizovat cokoliv šíleného. A to se mu v tomto případě tedy rozhodně podařilo. O jeho vtipu, který z Berners Street udělal na jeden den centrum Londýna, se nejen v tomto městě vzpomínalo ještě hodně dlouho. 

A pak že naši předci neměli smysl pro humor…

Zdroj: en.wikipedia, Museum of hoaxes

KAM DÁL: Záhadná El Chupacabra děsí, dokonce i v Česku. Krvelačný upír, návštěvník z vesmíru nebo prašivý pes?