Hamburger jako umění. "Rusín" Andy Warhol byl schopný za miliony prodat i plechovku od polévky

Andy Warhol vyrostl v rodině rusínských emigrantů, kteří původně žili na dnešním území severovýchodního Slovenska. Jeho dětství v Pittsburgu bylo poznamenáno častými kolapsy, které prožíval už jako dítě. 

Brzy se v něm však projevovaly umělecké sklony, a tak nebylo překvapením, když začal studovat komerční designovou tvorbu. Po studiích se přestěhoval do New Yorku, což v jeho životě znamenalo zásadní rozhodnutí. Warhol v New Yorku byl v době své největší slávy stejným symbolem města jako socha Svobody. Čím si tak získal umělecký svět? 

The Factory

Jeho kariéra strmě stoupala vzhůru během 60. let. Z reklamního tvůrce se postupně stávala nejvýznamnější umělecká osobnost 20. století. Svým dílem definoval pojem pop-art. Objektem jeho zájmu se staly běžné, ale také hvězdné symboly americké společnosti. 

Reklamu tak povýšil svým neopakovatelným stylem na umělecké dílo. Ve velkém tak začal produkovat obrazy, na kterých byla pouze známá levná Campbellova plechovka s polévkou. Populární kulturu následně znázornil ve svých typických sítotiskových portrétech. Marylin Monroe, Muhammad Alli, Elvis Presley a mnoho dalších celebrit tehdejší Ameriky povýšil svým unikátním zpracováním na umění.

Warhol vyplnil díru na trhu s uměním a získal si tak rázem obrovský vliv. Ten začal ještě více rozvíjet založením tzv. The Factory, kde se obklopoval umělci, filmaři, hudebníky a různými undergroundovými existencemi.

Vytvořil tak opravdové epicentrum výtvarného umění tehdejšího New Yorku. Název The Factory nebyl zvolen náhodou. Warhol totiž svoje slavné sítotisky začal vyrábět opravdu jako na továrním pásu. Získával si tím masivní popularitu, ale také dobré finanční prostředky. Stal se z něj nepsaný soudce a podporovatel nových talentů. 

Svět nám ležel u nohou. Expo 58 v Bruselu bylo pro Československo ve znamení úspěchu

Číst více

Warhol však často společnost svým dílem provokoval a stával se tak pro konzervativní američany extrémně excentrickou osobností. Není se čemu divit. 

Sex, spáč a Empire State Building

Jedno z témat, které společnost nebyla zvyklá probírat na veřejnosti, byla explicitní sexualita. Obzvlášť, když se jednalo o lásku dvou lidí stejného pohlaví. Byť byla šedesátá léta velmi otevřená a liberální, Warhol šel daleko za hranu tehdejší tolerance. 

Sám Warhol byl terčem spekulací ohledně jeho sexuálního života. Obecně byl považován za homosexuála, ale také za panice. Údajně však držel přísný celibát. Málokdo si s Warholem spojuje silný vztah ke křesťanské víře. Celý svůj život chodil pravidelně na bohuslužby, ale téma boha si nechával pro sebe a ani není patrné v jeho práci. 

Některé snímky, které díky svému explicitnímu obsahu musely být promítány v kinech s porno programem. Jeden z nejslavnějších snímků zachycuje obličej homosexuála, kterému je prováděn orální sex. 

Warhol však zkoušel, kde je hranice toho, co je oko diváka schopné tolerovat. Několikahodinový záběr na Empire State Building, spícího “milence” nebo třeba také jen pojídání hamburgeru před kamerou. To všechno po svém proměnil v umění. 

Přežil svou smrt

Andy Warhol byl opravdový podivín. Postupem času se čím dál tím víc vyhýbal kontaktu s lidmi a propadl lásce k televizi. V ateliéru měl údajně čtyři. Člověk, který zásadně ovlivnil kapelu The Velvet Underground, byl v přátelském vztahu s takovými osobnostmi jako Bob Dylan či John Lennon a často se i v komunikaci jen omezil na odpovědi ano či ne.

Jeho osobnost prodělal zásadní otřes v roce 1968, kdy byl terčem útoku psychicky narušené feministky Valerie Solanasové. V jeho ateliéru ve Factory na něj vystřelila z revolveru a zasáhla ho přímo do hrudníku.

Vážná zranění přežil. O to smutnější je fakt, že jeho smrt přišla v rámci běžného lékařského zákroku. Nepřežil totiž operaci žlučníku. Lékařské pochybení vedlo k srdeční zástavě a svět přišel o jednu z nejzajímavějších osobností výtvarného umění 20. století. 

Andy Warhol způsobil uměleckou revoluci. Posouval hranice toho, co je ještě uměním. Pro mnoho lidí bude vždy jen podivín. Je však zcela jisté, že bez jeho tvorby bychom žili v poněkud jiném světě. Nenajdeme umělce, který by umění proměnil v masový produkt.

Génius s pachutí rumu. Autor nejdůležitějšího českého filmu všech dob byl nenapravitelným alkoholikem

Číst více