Počátkem devadesátých let pobláznil lidi po celém světě americký seriál Dallas. Dnes, kdy se seriály stávají čím dál výraznějším a populárnějším fenoménem, už asi nikoho nepřekvapí, objeví-li se něco, čím se pro nás stal nedávno Most!. Seriál, který pobuřoval, znechucoval, ale i bavil takřka celou republiku. Seriálů, jež se v posledních letech staly (globálními) fenomény, je mnoho.
Vzpomenout můžeme třeba na Hru o trůny, jejíž poslední řada je jednou z nejočekávanějších kulturních událostí tohoto roku. Dlouhodobě sledované jsou sitcomy Teorie velkého třesku či legendární Jak jsem poznal vaši matku, zapomínat nemůžeme ani na Přátele, seriál, k němuž se televizní programy vrací už přes dvacet let, či Simpsonovi, jež se staly zcela přirozenou součástí globální kultury.
Nekonečné seriály
V české kotlině zaznamenal mimořádný ohlas vedle zmíněného Mostu! třeba Okresní přebor či Rapl. A pak jsou zde ony nekonečné seriály, jež mají stálou základnu příznivců a mezi něž se řadí třeba Ulice či Ordinace v růžové zahradě. A jímž byl i Dallas.
Seriál o naftařské rodině z města Dallas v americkém Texasu se stal jedním z průkopníků donekonečna natahovaných seriálů, s nimiž se posléze roztrhl pytel. Nakonec dosáhl Dallas na metu 357 epizod, ve Spojených státech byl vysílán od roku 1978 a záhy se stal hitem v mnoha dalších zemích. I v České republice zaznamenal mimořádný úspěch, vysílala jej Česká televize a TV Nova.
Proč takový úspěch?
Mnoho lidí si samozřejmě klade otázku, proč jsou podobné, donekonečna natahované seriály tak mimořádně divácky úspěšné. Tuto otázku si kladla i nizozemská badatelka Ien Angová (* 1954), jejíž kniha Divákem Dallasu s podtitulem Soap opera a melodramatická imaginace vyšla v českém překladu. Knihu publikovalo nakladatelství Akropolis v nedávno založené edici #POPs, jejímž cílem je nabízet českým čtenářům tituly, které zkoumají a přibližují fenomény populární kultury.
Divákem Dallasu je druhým svazkem této pozoruhodné edice. Prvním bylo dnes takřka kanonické dílo Američana Johna Fiskeho s názvem Jak rozumět populární kultuře, které do češtiny převedl literární vědec Petr A. Bílek. O překlad titulu Divákem Dallasu se postarala Lucie Kořínková.
Ien Angová v úvodní kapitole tohoto titulu přiznává, že nebylo jejím cílem "podat vyčerpávající odpověď na nejpalčivější otázku – proč je Dallas tak populární". Namísto toho zkoumá, jako pocity a požitky vyvolává v divákovi sledování Dallasu. A jak se tyto požitky vztahují k našemu vnímání masové kultury, k tomu, co denně prožíváme, či k feministicky orientovanému myšlení. Díky takto zvolené metodě je i ona nejpalčivější otázka postupně zodpovídána. Či alespoň zčásti.
Dopisy
Pozoruhodné je třeba zjištění o vlivu "americké seriálové (a filmové) produkce", která "navykla světové publikum na americký typ produkce", na "rozlehlé prérie a obrovské domy s nákladným zařízením, luxusní a rychlá auta".
Pozoruhodná je rovněž metoda, jakou si Angová při výzkumu diváckých požitků při sledování Dallasu zvolila. Do nizozemského časopisu Viva, jejž četly především ženy, si zadala inzerát: "Ráda se dívám na televizní seriál Dallas, ale často to vzbuzuje zvláštní reakce. Napsal by mi prosím někdo, proč se mu Dallas taky líbí, případně proč ho nemá rád? […]." Nakonec se jí sešlo čtyřicet dva dopisů. A cesta k jednomu z pilířů porozumění populární kultuře mohla začít.
Dnes je patrné, že zub času televizní seriál Dallas – na rozdíl od třeba zmíněných Přátel – značně ohlodal. O knize Ien Angové, která vyšla nizozemsky už v roce 1982, se něco takového říct nedá. A pro ty, kdo mají zájem o populární kulturu nejen jako konzumenti, je skvělým lákadlem k celé edici.
