Autoři výstavy chtěli zachytit hlavní milníky historie i některé rysy každodenního života v Praze v sedmdesátiletém období před vznikem Československa. Muzeum podle ředitelky Zuzany Strnadové uchopilo letošní osmičková výročí šířeji a hlouběji do historie. "My rokem 1918 končíme, na rozdíl od ostatních," řekla.
Bude určitě na co koukat
Jako zásadní události v hlavním městě v daném období vybrali autoři výstavy Tomáš Dvořák a Bohuslav Rejzl revoluci a její potlačení v roce 1848, bourání hradeb a rozšiřování města po prusko-rakouské válce z poloviny 60. let 19. století, jubilejní zemskou výstavu v Praze v roce 1891 a dění spjaté s první světovou válkou a vznikem Československa. Každodennost je ukázána na divadelním životě, zastoupena je jízdním řádem tramvají z roku 1908 nebo předměty, které si mohli Pražané koupit. K vidění je tak například kuřácký stolek z obchodního domu U Města Paříže.
Zaujmout návštěvníky mohou také porcelánové figurky představující typizované postavy revolučního roku 1848: studenta, národního gardistu nebo velmože zpátečníka zobrazeného jako páva. Vystaven je také soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. "Je otázkou, jestli se s nimi bojovalo," poznamenal Dvořák.
Počítačové animace i dobové kulisy
Ještě na kolorovaných grafických listech jsou zachycené pouliční boje na barikádách v červnu 1848. Novější události jako jubilejní výstavu a s ní spojenou výstavbu petřínské lanové dráhy a rozhledny nebo fronty na potraviny na příděl za první světové války už zobrazují fotografie. Filmové záznamy pak ukazují třeba strhávání symbolů rakouské státní moci nebo příjezd Tomáše Garrigua Masaryka do Prahy na podzim 1918.
Na počítačových animacích si návštěvníci mohou projít zvraty v bojích v Praze v červnu 1848 nebo sledovat rozvoj města po zbourání hradeb. Interaktivní dobový plán města ukazuje postup při obsazování státních úřadů v historickém centru Prahy na podzim 1918, jiný interaktivní plán poskytuje přehled devíti bytů, ve kterých bydlel Masaryk a jeho rodina. Poslechnout si lidé na výstavě mohou vedle Nerudova fejetonu také třeba Pochod studentských legií, který Bedřich Smetana složil jako reakci na revoluční události roku 1848.
