Jméno Ferdinand von Zeppelin je v současnosti spojeno hned s dvěma fenomény. Slavnou rockovou kapelou Led Zeppelin a samozřejmě s vyztuženou vzducholodí monumentálních rozměrů.
Od počátku svých plánů byl pokládán za blázna a musel se smířit s výsměchem veřejnosti, ale i s kritikou od známých osobností. Nedůvěra byla hlavní překážkou na začátku této nesmělé inženýrské realizace. Konstruktér Zeppelin totiž potřeboval sehnat dostatek peněz, aby se jeho plán stal skutečností.
Tragédie číslo 4
Hrabě Zepellin na počátku realizace svých představ investoval do vzducholodí velkou část vlastního majetku. Jeho první konstrukce LZ1 letěla pouhých 8 minut, což některé investory nepřesvědčilo a další peníze do projektu nevložili. To Zeppelina neodradilo.
Nakupoval patenty a odměnou mu byl úspěch jeho třetí lodě, která překonala světový rekord v době letu, který nově činil 8 hodin. Následnou výrobu spojil s německou armádou, která od něj projekt odkoupila. Zeppelin slavil osobní úspěchy. Stal se čestným občanem několika německých měst a získal několik doktorátů z vysokých škol. Navíc mu bylo k jeho 70. narozeninám předáno vyznamenání Řád černé orlice.
Ve stejném roce se však stala u typu LZ 4 katastrofa, kdy byla vzducholoď zničena bouří. Zdálo se, že tímto projekt definitivně končí. Německý národ byl ale natolik pyšný na svůj letecký vynález, že vznikla lidová sbírka, která do prasátka nastřádala neuvěřitelných 6 milionů marek.
Pokračoval tak nadále, ale soustředil se už pouze na osobní dopravu a za tímto účelem vznikla velmi úspěšná společnost DELAG ve Frankfurtu nad Mohanem. Než začala první světová válka, tak sedm vzducholodí přepravilo bez nehody 34 tisíc pasažérů při 1 500 letech.
Sám Zeppelin se postupně stával spíše národní ikonou a ve své společnosti postupně ztrácel vliv. Naposledy se na svém monumentálním vynálezu proletěl 29. května 1916, zemřel totiž následující rok v březnu v Berlíně na zápal plic.
Jeho jméno nesla nejslavnější vzducholoď v meziválečném období Graf Zeppelin. Obecně se bez pochyby může říct, že se jednalo o jeden z největších létajících strojů všech dob. Hrabě Ferdinand von Zeppelin tak zemřel s tím, že jeho vzducholodě budou bez problémů existovat jako jeden z hlavních dopravních prostředků. Osud tomu tak nechtěl…
Vodík místo helia
Krásná a obrovská vzducholoď nesoucí jméno hrdiny z první světové války a pozdějšího prezidenta Paula von Hindenburga byla úplně tím největším létajícím plavidlem, které kdy člověk zkonstruoval. 245 metrů dlouhá a 41 metrů vysoká loď nabízela pasažérům veškerý luxus a komfort, který si v té době šlo představit. Ve vzduchu se pohybovala pouhých 14 měsíců a vykonala 63 letů, než se 6. května 1937 během několika vteřin rozpadla na prach. Co se tehdy na osudném letu mezi Německem a New Yorkem stalo?
Tento let byl jeden z těch, který měl zařídit pravidelný spoj transatlantických letů, jenž už pilně probíhal předcházející rok. Vzducholoď Hindenburg totiž tuto vzdálenost dokázala urychlit o polovinu. Samozřejmě se však nejednalo o službu pro každého. Kdo se chtěl proletět přes Atlantik, musel taky pořádně zaplatit.
Zásadní problém, který předcházel této slavné tragédii, má kořeny mnohem dříve. Konstruktéři Hindenburgu si totiž byli vědomi, že 200 tisíc krychlových metrů vodíku může jedna jiskra proměnit v neuvěřitelné peklo. Původně se také plánovalo použití helia, ale po nástupu nacismu v Německu se Američané jako vlastníci největších zásob této suroviny odmítli podílet na podobném obchodu s totalitní mocností. Vodík tak zůstal a právě proto byl svět svědkem neskutečné tragédie. To by v kontextu historie Zeppelinova vynálezu nebylo nic neobvyklého.
Silný vítr, masivní požár
Počasí bylo jednou z nástrah, s kterou si Hindenburg uměl poradit. Silný vítr zpozdil celý let do New Yorku o půl dne, ale to nebyl žádný problém. Nad americkou základnou Lakehurst musela vzducholoď ještě několik desítek minut počkat, než se vrhla na přistávací manévr. V 19:15 se Hindenburg konečně pokouší přistát, posádka vyhodila pomocná lana. Ještě než se loď stačila připoutat ke kotevnímu stožáru, se u ocasu lodě objevil plamen. Stačilo tři čtvrtě minuty a masivní oheň zachvátil celou vzducholoď.
O život přišlo celkem 36 lidí. 22 členů posádky, 13 cestujících a jeden muž personálu, který pracoval na zemi. Zázrakem je, že celý požár přežilo 62 osob, které si z tohoto incidentu odnesly ošklivé popáleniny. Nehoda je dodnes předmětem spekulací. Není totiž úplně jasné, co se vlastně stalo.
Jedna z teorií dokonce hovoří o tom, že se chlouba Hitlerovy říše stala obětí sabotáže. Pravděpodobnější příčina bude schovaná v přirozených okolnostech. Nejspíše vše způsobilo prasklé lano výztuhy, které protrhlo plynový vak na zádi. Vysoce hořlavá směs vodíku se vzduchem zapálila pravděpodobně výboj nahromaděné statické elektřiny. Zda tomu tak bylo, však dodnes není jasné…
KAM DÁL: Československý design na vrcholu světa. Nejhezčí produkty pocházely z naší domoviny
